Leguán kubánský je mohutný ještěr, k jehož typickým znakům patří hřeben táhnoucí se od temene hlavy do poloviny ocasu.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

Leguáni představují poměrně početnou skupinu ještěrů, z nichž někteří mají typický hřeben táhnoucí se od hlavy podél hřbetu až ke konci ocasu. Leguán kubánský býval dříve známý též jako leguán obrovský, což je jistě zasloužený přívlastek. Patří totiž nejen k největším leguánům vůbec, ale i k největším plazům Kuby. Je to výhradně pozemní druh, který si hrabe nory. Samice obývají stálá teritoria, samec s nimi vytváří volný svazek typu harému a své partnerky si před ostatními samci zuřivě brání. Mláďata leguánů kubánských jsou mnohem zranitelnější než dospělí, proto jsou velmi plachá. Na druhou stranu jsou však výrazně hbitější a dovedou zručně šplhat. Na rozdíl od dospělých proto mnoho času tráví ve větvích, kde snáze uniknou nežádoucí pozornosti. Od dospělých je kromě chování odlišuje i vzhled – mnohem kontrastnější pruhování, krátké čelisti a hřeben na zádech jen mírně naznačený. 

Ochrana

Na rodném ostrově byli kdysi leguáni kubánští velice hojní, to už ale dávno neplatí. Jako mnoho ostrovních druhů totiž trpí přímým lovem, ztrátou území vhodného k rozmnožování a predací zavlečenými druhy zvířat. V Červeném seznamu IUCN jsou proto zařazeni jako zranitelný druh.

Chov v Zoo Praha

V pražské zoo najdete tyto plazy v prostorném atriu v Pavilonu šelem a plazů. Terárium navozuje dojem pouště a je osázeno středoamerickými pouštními rostlinami. Leguáni tu mají, stejně jako v přírodě, podzemní nory. Mohou se ukrýt v jejich chládku nebo se naopak vyhřívat na topných kamenech. Jsou býložraví, a tak je jejich jídelníček tvořen hlavně různými listy včetně pampeliškových.

Ještě začátkem 90. let měli leguáni kubánští v lidské péči pověst problematických chovanců, průměrná délka jejich života v lidské péči byl pouhý 1 rok a 8 měsíců a úvahy o cíleném rozmnožování zněly jako čirá utopie. Díky velkorysému prostoru atria pavilonu šelem a pečlivě rozpracované metodice chovu se ale v pražské zoo podařilo již v roce 1993 – poprvé v Evropě – leguány kubánské rozmnožit.

Jakýmsi otcem rodu je samec Pepíno, který přišel do zoo se svou partnerkou v roce 1992 a stal se mnohonásobným otcem i dědečkem. K dnešnímu dni se u nás vylíhlo více než 220 mláďat v několika generacích a pro tyto mimořádné úspěchy byla pražská zoo v roce 1995 pověřena koordinací chovu leguánů kubánských a vedením jejich plemenné knihy.

Podpora chovu

Naše leguány kubánské můžete adoptovat, sponzorovat anebo jim koupit tzv. Stravenku.

Články o leguánech kubánských:

• Dvanáct mláďat u leguánů kubánských
• Líhnutí leguánů kubánskýchLíhnutí leguánů kubánských
• Vylíhli se leguáni kubánští