Tygr sumaterský

Tygr sumaterský (Panthera tigris sumatrae) je nejmenším žijícím tygrem, který obvykle dorůstá hmotnosti 90 až 120 kg. I přes menší vzrůst se ale jedná o vrcholového predátora.

Tygr sumaterský je poslední přežívající zástupce „ostrovních tygrů“ z Indonésie, kteří dříve žili na ostrovech Sumatra, Jáva a Bali. Současní zoologové tyto ostrovní populace považují za jediný poddruh. Zatímco tygři na Jávě a Bali byli vyhubeni již v minulém století, tygři na Sumatře se zachovali do současnosti. Odhady jejich počtu jsou obtížné, průměrně se pohybují v rozmezí 400 až 600 jedinců. Početnost jejich populace stále klesá tempem zhruba o 10% za desetiletí. Největší populace žije v národním parku Kerinci Seblat, celkem je na Sumatře zachováno 27 oblastí s potvrzeným výskytem tygrů.

Tygr sumaterský je velmi úzce vázán na souvislý tropický les od nížin až po nadmořské výšky okolo 3000 m a vyhýbá se oblastem, které jsou příliš výrazně ovlivňovány lidskou činností. V lesích vyhledává oblasti s bohatým podrostem, pokud možno vzdálené od okraje lesních celků. Potřebuje poměrně velké teritorium (hustota na 100 čtverečních kilometrů dosahuje nejvýše tří jedinců), a tak je hustota tygrů na určitém území poměrně nízká.

Největší hrozbou pro tygra sumaterského je přeměna přirozeného prostředí na plantáže palmy olejné či akácií a lov, přičemž jde jak o přímé pytlačení samotných tygrů, tak redukci stavů jejich kořisti. Tou jsou kopytníci – jeleni sambaři, divoká prasata, muntžakové a dokonce tapíři čabrakoví, ale také další druhy zvířat, včetně makaků a dikobrazů. Tygři se stávají i obětmi konfliktů se zemědělci.

První samice tygra sumaterského přišla do Zoo Praha v roce 1958, ovšem o skutečném chovu lze mluvit až od 60. let. Páru Maje (příchod 1967) a Radúzovi 2 (příchod 1966) se podařilo v roce 1971 odchovat první dvě mláďata tygrů sumaterských v historii pražské zoo, která byla odchována rodiči – samečky Adama a Aliho. (Naše úplně první odchované mládě, samička Sutra, se narodilo jen o dva měsíce dříve rotterdamskému páru Gabrielovi a Mahuleně 2, kteří do zoo přišli v roce 1968, a bylo odchováno lidmi.) O další úspěšný přirozený odchov se postarali Mahulena 2 a Gabriel, když v roce 1973 odchovali samičku Balige. Do současnosti bylo v pražské zoo odchováno ještě dalších devět mláďat. Nyní probíhá sestavení nového chovného páru podle doporučení evropského chovného programu Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií.