Inuitská figurka jako lístek do zoo

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  22. 03. 2025


Základní „kámen“ expozice Arktida, na který v Zoo Praha poklepeme příští sobotu, bude velmi netradiční. Na kamenný podklad umístíme ledovou krychli o rozměrech 1 x 1 x 1 metr a v ní bude zamraženo tisíc kusů drobného suvenýru. Jakmile začne led postupně odtávat, návštěvníci si je budou moci odnášet.

Inuitská řezba ledního medvěda ze sbírek Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Inuitská řezba ledního medvěda ze sbírek Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.

Předlohu pro tento drobný suvenýr jsme vybírali společně s pracovníky Náprstkova muzea. Nakonec jsme se rozhodli pro drobnou figurku ledního medvěda, kterou z mrožího klu kdysi vyřezali labradorští Inuité, a tisíc jejích kopií jsme nechali zhotovit na 3D tiskárně.

Ačkoli tato inuitská řezba měří na délku jen 33 a na výšku 10 milimetrů a není zrovna pohledná, kromě autenticity a etnografické hodnoty je zajímavá svým spojením s pozoruhodným příběhem člověka, díky němuž se dostala do Československa a nakonec i do Náprstkova muzea: Jiřího Viléma Jaegera.

Turnovský rodák Jiří Jaeger (1895–1975) absolvoval nejprve gymnázium a poté studoval na obchodní škole. Když krátce před vypuknutím první světové války hledal uplatnění, naskytla se mu příležitost pracovat pro misii Moravských bratří, kteří šířili křesťanství mezi Inuity. Využil jí a v červnu 1914 odcestoval na Labrador. Tam pak pro Moravské bratry – mezi nimiž ovšem do jeho příjezdu nebyl ani jediný Čech či Moravan – vykonával činnosti, které bychom dnes shrnuli pod slova „logistika a obchod“. Vedle skladu měl na starost příjem zboží z Evropy a jeho distribuci na misijní stanice stejně jako jeho prodej Inuitům, od nichž naopak vykupoval ryby a kožešiny; zajišťoval rovněž přepravu pošty mezi jednotlivými stanicemi. Kromě toho se však také velice zajímal o život „Eskymáků“. Účastnil se s nimi lovů a rybářských výprav, poznával jejich zvyky, pořizoval nákresy i fotografie a vytvářel svou sbírku. Na Labradoru pobyl až do epidemie španělské chřipky, která ho v roce 1919 přiměla k návratu domů.

Jiří Jaeger. Foto ze sbírek Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.

Jiří Jaeger. Foto ze sbírek Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.

O svém pobytu v Arktidě napsal Jiří Jaeger knihu Šest let mezi Eskymáky, která vyšla poprvé v roce 1963 a podruhé o osm let později. Část jeho sbírek se do Náprstkova muzea postupně dostala až dlouho po jeho smrti. Uchováno je tam vedle 209 jeho diapozitivů a 75 negativů mnoho různých předmětů, které pořídil od Inuitů: zimní oblečení a obuv, praktické předměty jako kapsáře či hroty harpun a v neposlední řadě také řezby z kamene, dřeva a mrožoviny. Jednou z nich je i drobná figurka ledního medvěda, kterou jsme vybrali do základního „kamene“ naší expozice Arktida.

A mimochodem: každá z tisíce kopií této inuitské řezby bude obsahovat čip, který poslouží jako vstupenka do naší zoologické zahrady.

 

 


Tak prý pravlci – známí ze seriálu Hra o trůny jako zlovlci – mohou „po deseti tisíci letech opět výt na Měsíc“. Tato interpretace experimentu americké společnosti Colossal Biosciences je ale velmi zavádějící a svádí k...

Exponát meiolanie v malém muzeu na Ostrově lorda Howea. Foto Miroslav Bobek

Ned's Beach, Nedova pláž, je známá jako místo, které nepočetným návštěvníkům Ostrova lorda Howea nabízí jedinečné šnorchlování mezi nejjižněji položenými korálovými útesy. Je však zajímavá ještě ze dvou dalších...




Přihlášení k newsletteru