Tajemství Indonéské džungle

Bezblanka skleníková, foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Mohou to být hlasy skutečných zvířat, která jenom nevidíte. Vážně.

V Indonéské džungli žije v skrytu nečekaný přistěhovalec, který na sebe tu a tam upozorní právě svým zvláštním hlasem. Je to k neuvěření, ale o přítomnosti tohoto tvora nemají tušení dokonce ani mnozí zaměstnanci zoologické zahrady.

Není to ovšem nějaká kobylka, a tím méně pták, nýbrž dvou- až třícentimetrová tmavě zbarvená „dešťová“ žabka s českým jménem bezblanka skleníková.

Tato žába se původně se vyskytovala na Kubě a na dalších ostrovech v Karibiku, ale odtud se s exportovanými rostlinami rozšířila na Floridu a pak i do dalších států americké Unie, dokonce včetně Havaje. Všude tam žije v přírodě, ale jak napovídá její české jméno, našla zálibu také v tropických sklenících, včetně těch v naší zoo.

Jak se k nám dostala, nevíme. Zdaleka nejpravděpodobnější je, že před nějakými deseti lety přišla s rostlinami, kterými byla osazována právě Indonéská džungle. Od té doby v ní přežívá, bývá dosti početná a pak se zas téměř ztrácí, ale vytrvává a paradoxně je mnohem úspěšnější než jiné druhy žab, které se tu pokoušejí vypouštět a udržovat při životě naši chovatelé.

Hlavní, byť jistě ne jediná, příčina úspěchu této drobné žáby spočívá v tom, že nerespektuje školní osnovy, podle kterých má naklást do vody vajíčka, z nichž se vylíhnou pulci a ti po nějakém čase projdou metamorfózou. Bezblanka má přímý vývin, což znamená, že z vajíček, která pokládá na vlhká místa, se líhnou rovnou malé žabky. Proto také může po mnoho a mnoho generací přežívat ve sklenících.

Svět je plný překvapení. Kdo by něco takového při poslechu oněch zvláštních hlasů v Indonéské džungli řekl…