Nejcennější zvíře v zoo aneb Na hraně existence

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Cenovky, jaké bývají u křečků ve zverimexu, k našim zvířatům nemáme. Se spoustou druhů, zejména těch vzácnějších, se vůbec neobchoduje, a tak jejich cenu nejde dost dobře vyčíslit.

Je ovšem možné zohlednit vzácnost jednotlivých druhů v zoologických zahradách, anebo i ve volné přírodě. A to už je směr, kterým se k odpovědi přiblížíme.

Experti z Londýnské zoologické společnosti (ZSL) začali před několika lety řešit problém, které z mnoha ohrožených živočišných druhů si zaslouží největší pozornost. Jinými slovy, které jsou „nejcennější“. Na tomto základě vznikly seznamy EDGE. EDGE jako hrana či okraj – a současně zkratka „Evolutionarily Distinct and Globally Endangered“, evolučně odlišné a celosvětově ohrožené.

Seznamy EDGE, které jsou zatím zpracovány pro savce, ptáky, obojživelníky a korály, tak zohledňují nejen míru ohrožení jednotlivých druhů, ale i to, jak dlouho se se tyto druhy vyvíjely samostatně, tedy nakolik jsou evolučně odlišné od ostatních. Pozornost se díky tomu zaměřuje na skutečně jedinečné druhy, jež v současnosti spějí k zániku.

Nutno podotknout, že mnohdy jde o zvířata mimořádně neobvyklá jak vzhledem, tak způsobem života. Některá z nich přitom můžete vidět i v zoologických zahradách. Konkrétně u nás, v Zoo Praha, jich máme třináct druhů.

Takže která naše zvířata lze z tohoto pohledu označit jako nejcennější?

Ze savců jsou to slon indický (číslo 17 v příslušném seznamu EDGE), následovaný tapírem čabrakovým (20), lemurem bělopásým (37), orangutanem sumaterským (45), gorilou nížinnou (69), pekari Wagnerovým (72), křečkem velkým (80) a klokánkem králíkovitým (86).

Z ptáků ibis skalní (12), hadilov písař (28), sup mrchožravý (30) a člunozobec africký (37).

Jako vůbec nejcennější náš druh však vychází číslo 2 v EDGE seznamu obojživelníků: Velemlok čínský.

Psáno pro MF Dnes