Čekání na návrat „nočních hrdinů“

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  19. 03. 2017


Loni jsme v Zoo Praha označili satelitními vysílači čtyři kvakoše noční a stali svědky jejich fascinující cesty do zimovišť. Ale protože kvakoše zná jenom málokdo, nejprve stručné představení: Kdysi se těmto nevelkým volavkovitým ptákům říkalo bukači noční, což bylo možná výstižnější než dnešní „kvakoši“. Mají totiž lehce přihrbenou postavu bukačů, ale jsou kontrastně černošedě vybarvení a zdobí je krásná dlouhá péra na hlavě. Svou vizáží jako by patřili do tropů, kam odlétají alespoň zimovat. Kudy a kam létají, o tom se však dosud vědělo pramálo.

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Naši čtyři trojští kvakoši to změnili. Už první z nich, který vyhnízdil na stromě nad expozicí chápanů, nás velice překvapil. Jeden srpnový den byl ještě v Praze, ale druhý den už se nacházel u italských Benátek. Znamenalo to, že během noci uletěl více než pět set kilometrů! A to byl teprve začátek. Vzápětí pokračoval přes Sardinii do Alžírska a potom při přeletu Sahary zdolal během čtyřiadvaceti hodin bezmála tisíc kilometrů. Celá cesta z Troji do zimoviště v Mali, která měřila zhruba čtyři a půl tisíce kilometrů, mu trvala jenom pět nocí a dnů…

Další dva označení kvakoši postupovali později dokonce ještě rychleji. Jeden z nich doletěl do Nigérie a jeden rovněž do Mali, kde krátce pobýval dokonce i pouhopouhých sedm kilometrů od prvního z našich „nočních hrdinů“. Vzhledem ke vzdálenosti, kterou uletěli z Troji, to snad ani nemohla být náhoda.

Konečně čtvrtý z trojských kvakošů se rozhodl přepsat ornitologickou literaturu a odletěl zimovat do Perského zálivu.

Zkrátka překvapení za překvapením! Nyní s rostoucím napětím čekáme, až se naši „noční hrdinové“ v následujících týdnech vydají na cestu domů. Budou již jen tři, jeden byl patrně zabit v Mali. Snad ti zbývající doletí do Čech v pořádku a odhalí nám přitom další tajemství svého života… Dalo by se například očekávat, že poletí ještě rychleji, než letěli do zimovišť. V každém případě budeme mít možnost sledovat jako pod lupou jeden z nejvíce fascinujících přírodních dějů, který nám jinak zůstává z největší části skryt.

Psáno pro víkendovou MF Dnes


Řád Mikoly Leontoviče, foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Volodymyr Topčyj, dlouholetý ředitel ukrajinské Zoo Mykolajiv, se se mnou v Praze o pár dnů minul. Zanechal mi tu však Řád Mykoly Leontovyče, který je – zkráceně řečeno – udělován lidem se zásluhami o rozvoj zoologických...

Tak prý pravlci – známí ze seriálu Hra o trůny jako zlovlci – mohou „po deseti tisíci letech opět výt na Měsíc“. Tato interpretace experimentu americké společnosti Colossal Biosciences je ale velmi zavádějící a svádí k...




Přihlášení k newsletteru