Smrt v Kalábrii – a zdaleka ne jenom tam

Pokud pro vás byla již tato zprávička šokující, raději dál nečtěte. Podle doposud jediného relevantního šetření, jehož výsledky zveřejnila v roce 2015 organizace Birdlife International, je ve Středomoří každoročně zabito 25 000 000 volně žijících ptáků, z velké části nelegálně.

Ještě jednou: 25 000 000! Rok co rok.

Z těchto 25 000 000 ptáků, z nichž většina by hnízdila na evropském kontinentu, je 20 200 000 pěvců (mj. asi 2 900 000 pěnkav obecných a 1 800 000 pěnic černohlavých), dále přibližně 1 800 000 vodních ptáků, 700 000 holubů a hrdliček nebo 100 000 dravců. Kolik mezi nimi může být ptáků od nás, z České republiky, žádný odhad neuvádí. Ale málo jich určitě nebude.

Ptáci jsou ve Středomoří stříleni, chytáni do sítí, na lep i do nejrůznějších pastí. Pro zábavu, na jídlo, pro klecový chov a bůhví proč ještě. Ale hlavně pro zábavu, „ze sportu“.

Žebříček zemí v této olympiádě zhovadilosti je následující:

1. Egypt. 5 700 000.
2. Itálie. 5 600 000.
3. Sýrie. 3 900 000.
4. Libanon. 2 600 000.
5. Kypr (především jižní část ostrova). 2 300 000.
6. Řecko. 700 000.
7. – 9. Francie, Chorvatsko, Libye. Po 500 000.
10. Albánie. 300 000.

Jsou to děsivá čísla. O to děsivější, že řada ptačích druhů v Evropě razantně ubývá. A třebaže hlavními příčinami jejich úbytku jsou změny krajiny a chemizace zemědělství, tak vysoké ztráty ve Středomoří se v jejich nynější zoufalé situaci již nemohou neprojevit.

Ale co mi připadá možná ještě horší je ta směs kulturně naprosto odlišných zemí. Itálie mezi Egyptem a Sýrií, Francie po boku Libye... Ani některé ze států Evropské unie bohužel nejsou schopny dodržet to, k čemu je zavazují jak Bonnská a Bernská úmluva, tak evropská Směrnice o ochraně volně žijících ptáků.

Nemá však smysl jen naříkat. Tento sloupek tedy jako otevřený dopis zasílám i všem českým europoslancům.

Psáno pro MF Dnes