Orlosup Pablo se před padesátkou chystá na další otcovství

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  25. 02. 2018


Sice je únor a přišly mrazy, ale řada ptáků v zoo zahřívá své snůšky anebo má dokonce již vylíhlá mláďata. Namátkou mohu uvést třeba orly východní, volavčíky člunozobé či marabu africké. S největším zájmem a nedočkavostí však ve voliéře u jižního vchodu sleduji naše orlosupy bradaté, velké mrchožravé dravce, jejichž rozpětí křídel činí dva a půl metru. A nejsem zdaleka sám, hnízdění tohoto orlosupího páru budí mezinárodní pozornost.

Orlosup bradatý Pablo žije v Zoo Praha od března 1971. Foto Miroslav Bobek Orlosup bradatý Pablo žije v Zoo Praha od března 1971. Foto Miroslav Bobek

Samec Pablo, který se nyní spolu se samičkou Molly zodpovědně střídá v sezení na hnízdě, je totiž jedním ze dvou nejstarších známých příslušníků svého druhu. K nám do Prahy přišel již v roce 1971. Umíte si to představit? 1971! V roce, kdy byl do provozu uveden první krátký úsek dálnice D1 a kdy na Měsíci přistála posádka Apolla 15. Pablo žije v naší zoo bezmála sedmačtyřicet let – a to k nám podle svědectví pamětníků přišel jako dvouletý. Bude mu tedy pravděpodobně čtyřicet devět let!

Orlosupi, kteří se blížili padesátce, žili ještě před několika lety v Alpenzoo Innsbruck, ve španělské chovné stanici Guadalentin nebo ve francouzské zoo La Garenne. Samici z innsbruckého páru bylo dokonce přes padesát, ale stejně jako všichni ostatní orlosupí metuzalémové už není naživu. Jediným Pablovým konkurentem co do věku je tak samice Penelopa. Ta žije rovněž v naší zoologické zahradě. Oba tito orlosupi dokonce přišli do Prahy společně a Penelopa je patrně stejně stará jako Pablo.

Pablo, foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Pablo a Penelopa žili po dlouhých čtyřicet čtyři let spolu a odchovali devět mláďat, z nichž většina byla vypuštěna v Alpách. Kromě těchto vlastních potomků vychovali i řadu mláďat jiných rodičů, která jim byla podložena. V tomto ohledu má větší zásluhy Pablo, protože stárnoucí Penelopa v posledních letech jejich soužití ponechávala péči o tato podstrčená mláďata především či dokonce výhradně na něm.

Stav Penelopy byl také důvodem, proč ji u Pabla v roce 2015 nahradila mnohem mladší Molly. Slepá Penelopa dožívá v zázemí, ale Pablo se zdá být stále v plné síle. Svědčí o tom i skutečnost, že si své bílé peří na hlavě důsledně natírá červenou hlinkou, aby se Molly líbil. Především by se však na prahu padesátky měl zanedlouho stát znovu otcem – pokud se ovšem jediné Mollyino vejce vylíhne. Přál bych jim i nám, aby to vyšlo a aby úspěšně odchovali svého prvního společného potomka.

Molly, foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Psáno pro MF Dnes


Dikobraz jihoafrický (Hystrix africaeaustralis) v Zoo Praha. Foto Miroslav Bobek

Lvi a další velké šelmy příležitostně loví i dikobrazy, a to asi hlavně tehdy, když nemají dostatek své obvyklé potravy, anebo když zejména mladí samci zkoušejí, co si mohou dovolit (což je ostatně vlastnost společná mladým...

Dikobraz srstnatonosý (Hystrix indica) v Zoo Praha. Foto: Miroslav Bobek

Dikobrazí ostny jsou žádaný artikl, ať již jako suvenýr, nebo materiál na splávky. Při návštěvě Archivu hlavního města Prahy jsem však ke svému překvapení zjistil, že je při čištění vazby starých knih používají i tamní...




Přihlášení k newsletteru