Leguán na tričku a gorila u grilu

Řada firem se ovšem na rozdíl od Lacoste chová přízemněji a s ochranou přírody si hlavu neláme. Hledají zvířata, která jsou atraktivní a která (se) dobře prodávají. A když jde o ohrožené druhy, tím jsou komerčně zajímavější. Nedávná studie Oregonské státní univerzity v této souvislosti dospěla k poměrně překvapivému zjištění: Lidé dnes mají paradoxně pocit, že atraktivních druhů zvířat – jako jsou například lvi, gepardi nebo gorily – je vlastně dost. Vidí je totiž pořád kolem sebe. V některých případech jich dokonce na výrobcích, fotografiích či v podobě plyšáků během krátké doby spatří víc než těchto zvířat přežívá v přírodě. Podle autorů studie tato iluze podrývá ochranářské úsilí. Jestli to tak opravdu je, nevím, ale využívání či spíše zneužívání ohrožených druhů čistě pro zisk se mi vůbec nelíbí.

S rozporuplnými pocity proto sleduji velmi úspěšnou kampaň jednoho řetězce supermarketů, který v zákaznické soutěži nabízí plyšáky několika ohrožených druhů zvířat, mj. lva, gorily a „papouška“. Tisková zpráva věnovaná této kampani sice chrlí krásné fráze, avšak na ochranu lva, gorily nebo papouška nepůjde podle mých informací ani haléř… 

Naproti tomu zcela jednoznačně negativní pocity mám v případě další reklamní kampaně. Ta pracuje s termínem „gorilování“, propaguje grilovací koření a gorila se v ní ocitá v pozici sluhy na g(o)rilovací párty. Zřejmější a současně trapnější ukázku zneužití popularity ohroženého živočišného druhu pro komerční účely asi jinde v Evropě jen tak nenajdeme.

Abych však nekončil úplně pesimisticky: I v České republice se objevují čestné výjimky, které se své obchodní zájmy snaží skloubit s podporou ochrany ohrožených zvířat. Díky za ně!

Psáno pro MF Dnes