Na hlídce v Gobi

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Je to neuvěřitelná rallye, kterou ovšem Altanšagaj s Biligsajchanem – stejně jako dalších čtrnáct strážců Gobi A – jezdí dvakrát až třikrát měsíčně. V létě, kdy je tu plus čtyřicet a po poledni nejde na rozpáleném povrchu udržet ruku, i v zimě, kdy teploty klesají k mínus čtyřiceti, pobývají vždy zhruba týden v divočině a najedou několik set kilometrů.

Tento sloupek píši v příbytku tvaru jurty vystavěném z kamene a dřeva, kterých si v Gobi A strážci zřídili postupně celkem sedm, aby nemuseli nocovat vždy jen ve stanech. Altanšagaj a Biligsajchan mezitím čistí nedaleké napajedlo. Právě údržba napajedel, na nichž je do značné míry závislé přežití divokých velbloudů, gobijských medvědů a dalších vzácných zvířat, je jedním z jejich hlavních úkolů. Vedle toho provádějí v chráněné oblasti běžný monitoring, hlídají ji před „nindži“, tedy ilegálními zlatokopy, kontrolují fotopasti, sbírají vzorky atd. atd.

Oba nové motocykly, na nichž jsou Altanšagaj a Biligsajchan zrovna u napajedla, jsme spolu s šesti dalšími předali jménem Zoo Praha minulou sobotu řediteli a strážcům Přísně chráněné oblasti Velká Gobi A. Je to další náš krok ve snaze podpořit ochranu tohoto přírodně nesmírně cenného území a zejména jednoho z jeho výjimečných a současně velice vzácných obyvatel - velblouda divokého. Další naše aktivity v Gobi A by již měly být zaměřeny zejména na budování záložní populace tohoto druhu v lidské péči. Ale k tomu je ještě docela daleko. Teď je přede mnou výstup na kopec, ze kterého uvidím na Altanšagaje s Biligsajchanem. A kdo ví, třeba v dálce zahlédnu blížící se stádečko divokých velbloudů.

Psáno pro MF Dnes