Na pokraji zániku

Už v dobách, kdy se na lov úhořů vydávali hrdinové děl Oty Pavla, žilo jich v našich vodách nesrovnatelně méně než ve vzdálenější minulosti. Na poklesu stavů těchto hadovitých ryb se jistě podepsal nezřízený lov, ale hlavní příčinou byla výstavba vodních děl. Ta malým úhořům, kteří přicházejí na svět v Sargasovém moři, zabránila v postupu proti proudu řek. Od 50. let se sice začalo monté (což jsou malí, tzv. sklovití úhoři) vysazovat do našich řek a rybníků uměle, jenže to už byla velice omezena i migrace úhořů v opačném směru a velká část dospělých jedinců se z vnitrozemských vod nedokázala dostat k mořím. Zahynuli – a nadále hynou – zejména v turbínách vodních elektráren. K tomu připočtěme znečištění vod nejrůznějšími cizorodými látkami, velké rozšíření úhořího parazita krevnatky a také změny mořských proudů, které mohou ohrožovat larvy úhořů během jejich cesty ze Sargasového moře do evropských vod. Úhoř říční je tak na pokraji zániku. Uvádí se, že u nás jeho početnost poklesla na pouhou setinu původního stavu.

Za této zoufalé situace sehrává významnou roli také nelegální obchod. Jde v něm o úhoří monté, které je loveno u evropského pobřeží. Objem naloveného monté rok od roku klesá, a to byl i jeden z důvodů, proč se s ním od roku 2010 smí obchodovat jen v rámci Evropské unie.  Enormní zájem je o něj však také v Asii, zejména v Číně, kde tamní druhy úhořů již téměř vymizely. Ceny monté vzrostly na tisíce eur za kilogram, a tak se jej vyplatí letecky pašovat buď ukryté v kufrech vybavených speciálním okysličovacím zařízením, nebo schované mezi mořskými plody. Jde bez nadsázky o miliardový byznys. Odhady objemu nelegálně obchodovaného monté se pohybují mezi 7 až 100 tunami ročně. Vyšší z uvedených čísel, které pochází od Europolu, by přitom údajně představovalo asi čtvrtinu celé evropské populace...

Když tak o tom přemýšlím, říkám si, že úhoř říční má možná chmurnější vyhlídky než v úvodu zmínění sloni nebo nosorožci. Je to velmi smutná představa.

Psáno pro MF Dnes