Tajemství Dívčích hradů

Foto: Aircap

Na rozlehlém poli, jehož část se mění ve výběh pro divoké koně, se nacházejí tři remízky. Nebo to tak alespoň na první pohled vypadá. Ve skutečnosti jde o stromy a keři zarostlé zbytky nevelkých staveb. Jedné, dvou, tří... Vůbec mi nešlo do hlavy, co v těch místech mohlo stát. Nějaké hospodářské objekty? Nebo snad domky? Ale proč tři a proč tak malé? Byla to záhada. Ale než o ní napíšu víc, malé rozhlédnutí po okolí.

Dívčí hrady jsou zvláštní území. Ohraničují je Prokopské a Radlické údolí s Vltavou a je z nich skvělý výhled na Prahu. Mimo jiné na protilehlý Vyšehrad, kde si za dívčí války měli své hradiště vybudovat naopak muži. Ve skutečnosti však k dívčí válce asi vůbec nedošlo a jde jenom o odkaz na slovanské letnicové hry. Zato lze s jistotou doložit, že zde stával středověký hrádek Děvín.  K historickým skutečnostem patří rovněž to, že za okupace vyhloubili Němci v lomu v Prokopském údolí prostory pro podzemní továrnu. Tyto prostory – později snad ještě rozšířené – sahají pod Dívčí hrady a režimu utajení podléhají dodneška.

A nyní zpět ke třem záhadným stavbám. Nedalo mi to a začal jsem studovat staré mapy. Nic, jen pole. Pak jsem se přeorientoval na letecké snímky. Jak jsem jejich databází postupoval směrem do minulosti, objekty nabývaly konkrétnějších obrysů a přibývalo jich. Jakmile jsem se však dopracoval k roku 1938, zmizely. Vrátil jsem se tedy k leteckým fotografiím, které na konci dubna a v prvních dnech května 1945 pořídily spojenecké průzkumné letouny. Na nich bylo krásně rozeznatelných pět těchto podivných objektů. Měly atypický tvar – rozhodně tedy nemohlo jít o nějaké domky – a jeden byl jako druhý. Spolu se dvěma skvrnami, připomínajícími základy stavenišť, tvořily pravidelnou síť.

Německá protiletadlová obrana, blesklo mi hlavou. Snad jsem o ní dokonce něco zaslechl... Vyvýšená plošina, pod ní z jedné strany tajné vojenské zařízení, z další Smíchovské nádraží a průmyslové podniky… Vhodnější a důležitější místo, kam rozestavět protiletadlové kanony, by se asi hledalo jen stěží.

A opravdu. Archeolog z Vojenského historického ústavu Petr Čech mi potvrdil, že šlo o baterii německého protiletadlového dělostřelectva. S vysokou pravděpodobností však podle něj nebyla dokončena. Z leteckých snímků vyčetl, že nebyla osazena kanony a chybělo středisko řízení palby i další obslužné objekty.

Ale i tak – bingo! Kdo by řekl, že na místě, kam časem zamíří naši koně Převalského, se nachází něco takhle zajímavého?!

Psáno pro MF Dnes