Historická fotografie bizona. Z Tater…

Ta fotografie skvěle dokresluje starý příběh, který jsem si z různých útržků skládal v minulých týdnech. Bizoní kráva potulující se po Tatrách pocházela z původně velkého stáda bizonů, zubrů a jejich kříženců, které ve velké oboře na Javorině choval princ Christian Hohenlohe-Öhringen. Během 1. světové války a v letech následujících však jeho chov decimovali pytláci, choroby a medvědi, a když v roce 1926 princ zemřel, veškeré majetky po něm přešly do rukou jeho bratrance. Ten se o tury kdesi v Československu nezajímal. Ze stáda nakonec zůstala jenom jediná samice, která – jak poznamenal dobový tisk – „se nadobro spřátelila s domácím skotem. Popásala se mezi kravami a budila značnou pozornost turistů“. Tomu odpovídá i fotografie, kterou jsem dostal ze Slovenska.

Nevíme, kdy přesně začali naši předchůdci vyjednávat o odkupu toho posledního Mohykána pro Zoo Praha. Nakonec jim ho dědic Hohenlohe daroval. Snad to bylo i proto, že „před vánocemi vyrazil bison několik prken z ohrady, v níž nacházel zimní útulek a prchl vysoko do Tater“. S postupující zimou však polodivoká bizoní kráva začala sestupovat zpět do údolí a koncem února 1932 na ni začal velký hon. Ve čtvrtek 3. března 1932 Národní listy informovaly: „Řada honců brodila se předešlé dny po srázech horských hlubokým sněhem a nadháněla za řízení lesníků bisona (…) do nastraženého lapáku. Čeká se na telegram, kdy bison bude chycen a v bedně zaslán do Prahy. Cesta půjde nejprve po saních přes Ždiár na Lomnici a odtud drahou do Prahy.“

Podařilo se! Bizoní kráva byla odchycena a „po velmi dramatických příhodách“ dopravena v neděli 6. března 1932 večer do Zoo Praha.

Říkám si, že ten snímek z Tater, který dokumentuje spletité osudy prvních zvířat Zoo Praha, bychom měli někde vystavit… A to jsem tu ještě nenapsal, že mi přišel z Kanceláře prezidenta Slovenské republiky, jež má dnes ve správě Hohenloheho javorinský Zámoček.

Psáno pro MF Dnes