Milionoví papoušci v Rákosově pavilonu

Arové Learovi na hnízdišti v Brazílii. Foto Joao Quental

Nedlouho po zjištění, kde arové Learovi žijí, byl jejich celkový počet odhadnut na pouhých 60 jedinců. Neuvěřitelně nízké číslo! Jak se ukázalo, tento druh ary má velmi specifické nároky, zcela odlišné od ary hyacintového, za něhož byl kdysi dávno považován. Objeven byl v oblasti Canudos v brazilském státě Bahia, a to nikoli v krajině plné bujné vegetace, nýbrž na červených pískovcových útesech nad řídkými, trnitými porosty tzv. caatingy. Na oněch červených útesech arové Learovi přenocují a vyhrabávají si v nich hnízdní nory a v caatinze vyhledávají potravu, zejména ořechy palem licuri.

Právě nevelký rozsah území vyhovující specifickým nárokům ary Learova a snaha zemědělsky je využívat byly a stále zůstávají největšími riziky pro tento jedinečný druh papouška. Díky úsilí o jeho záchranu se však početnost arů Learových začala postupně zvyšovat. Jestliže v roce 1990 byla celá populace nadále odhadována na ani ne 60 jedinců, pak v roce 2001 to bylo již 246, v roce 2008 960 a v roce 2010 1 125 jedinců.

Ještě jeden faktor však aru Learova posunul na hranu vyhubení a posléze komplikoval jeho záchranu: Nelegální obchod. O tak velkého a vzácného papouška byl v určitých kruzích chovatelů ohromný zájem, bez ohledu na zákony. Podobně jako v případě jiných brazilských papoušků docházelo k vybírání vajíček arů Learových z hnízd a jejich pašování ze země. Tak byli při razii v pátek 11. června 2010 zajištěni arové Learovi i u českých občanů. Šlo o tři mladé samce natěsnané v malé bedně v kufru auta. Jejich původ byl ve volné přírodě v Brazílii a k nám je překupníci přivezli z Portugalska s cílem prodat je na Západě. Jak se tehdy psalo, cena jednoho každého mohla činit tři až čtyři miliony korun.

Tito tři zabavení samci byli příslušnými úřady umístěni v naší zoo a posléze je stát převedl do našeho majetku. Stali se nejen základem naší nynější skupiny, ale i prvním podnětem k tomu, abychom začali uvažovat o vybudování expozice výjimečných papoušků, dnešního Rákosova pavilonu. V současnosti jsme jednou z pouze dvou institucí mimo Brazílii, kterým brazilská vláda autorizovala chov arů Learových, a zapojili jsme se do mezinárodního programu jeho záchrany.

Podle posledních střízlivých odhadů žije ve volnosti již asi 1 300 arů Learových. Boj o jejich záchranu však ještě ani zdaleka není u konce. A kdo ví, třeba se do něj jednou zapojíme i my poskytnutím mláďat pro vypouštění do přírody.

Psáno pro MF Dnes