Podivná houba – a podivná minulost

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  05. 02. 2022


Stráně spadající do Prokopského údolí jiskřily v ranním slunci jinovatkou. Pomalu jsme brouzdali zmrzlými travinami a po chvíli se nám podařilo objevit první letošní hvězdovky Pouzarovy. Vyrostly neočekávaně uprostřed zimy a za ranního mrazu je pokrývaly drobounké krystalky ledu. Navzdory tomu mi spíše než houby připomínaly nějaké mořské živočichy: kulovité útvary, v nichž se vyvíjejí jejich výtrusy, se nacházejí na základně ve tvaru cípaté hvězdy – to když jsou hvězdovky otevřené –, anebo v obalu připomínajícím malé vajíčko – pokud jsou ještě zavřené.

Hvězdovka Pouzarova, foto: Miroslav Bobek Hvězdovka Pouzarova, foto: Miroslav Bobek

Z České republiky je známa celá řada hvězdovek, ale hvězdovka Pouzarova je opravdová specialita. Vyskytuje se u nás jenom velmi vzácně na nemnoha místech, například v Prokopském a Dalejském údolí, a dlouho byla považována za český endemit. Moje přání najít a na vlastní oči vidět hvězdovku Pouzarovu mělo ale ještě jiný důvod, než že se vyskytuje kousek od mého bydliště. Pro vědu byla totiž popsána až roku 1954 – a autorem jejího popisu byl jeden z někdejších ředitelů Zoo Praha dr. Václav Jan Staněk (1907-1983).

Loni jsem hvězdovky Pouzarovy propásl a nebýt znalce hub Petra Mikuše, jistě bych neuspěl ani letos. Ale podařilo se! Byl to velký zážitek, vidět tenhle unikát v mrazem postříbřené trávě! Navíc unikát popsaný jedním z mých předchůdců.

O V. J. Staňkovi jsem věděl, že byl význačným tvůrcem filmových dokumentů o přírodě, skvělým fotografem zvířat a autorem řady obrazových publikací, které vycházely u nás i v zahraničí. Díky exkurzi za hvězdovkami Pouzarovými jsem zjistil, že byl také vynikajícím mykologem, který se zasloužil o poznání hvězdovek v bezmála světovém měřítku. Což mě přivedlo k tomu, abych se o něj začal zajímat hlouběji i pokud jde o jeho působení v Zoo Praha. A tady jsem se dočkal zklamání.

V. J. Staněk býval asistentem prvního ředitele prof. Jiřího Jandy, po jehož smrti v srpnu 1938 stanul v čele Zoo Praha. Můžeme mu připsat ohromnou zásluhu na tom, že se na podzim téhož roku podařilo odvrátit její hrozící krach. Za legendární lze považovat Staňkův apel, který pronesl 8. října 1938 v rozhlase a kterým odstartoval masivní podporu zoologické zahrady. O rok později však neunesl, když byl jejím vedením pověřen dr. Jan Vlasák, a začal vyvíjet činnost, která poškozovala jak dr. Vlasáka a jeho spolupracovníky, tak zoo jako celek. Historička dr. Hana Heráňová konstatuje, že všechno dobré, co V. J. Staněk vykonal v upřímné snaze zoo pomoci, tím bylo zneváženo…

Exkurze za hvězdovkami Pouzarovými mě tak dovedla až k jedné ze smutnějších kapitol historie Zoo Praha. I tak ale budu na to mrazivé ráno nad Prokopským údolím rád vzpomínat.

 

Psáno pro MF Dnes


Řád Mikoly Leontoviče, foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Volodymyr Topčyj, dlouholetý ředitel ukrajinské Zoo Mykolajiv, se se mnou v Praze o pár dnů minul. Zanechal mi tu však Řád Mykoly Leontovyče, který je – zkráceně řečeno – udělován lidem se zásluhami o rozvoj zoologických...

Tak prý pravlci – známí ze seriálu Hra o trůny jako zlovlci – mohou „po deseti tisíci letech opět výt na Měsíc“. Tato interpretace experimentu americké společnosti Colossal Biosciences je ale velmi zavádějící a svádí k...




Přihlášení k newsletteru