Osudové ztroskotání parní lodi Makambo

SS Makambo byla spuštěna na vodu roku 1907 a po dlouhá léta pak převážela náklad i cestující na trasách mezi Austrálií a ostrovy v Melanésii. To ji jistě mohlo zapsat do dějin Austrálie a Oceánie, ale není to důvod psát o ní v Evropě. Pozornost si však zaslouží kvůli svému ztroskotání na Ostrově lorda Howea východně od Austrálie. Došlo k němu 14. června 1918 a jeho následky jsou velkým tématem dodnes.

Když SS Makambo narazila na ponořenou skálu, posádka ve snaze ji odlehčit svrhla přes palubu náklad banánů. S nimi se však na břeh dostaly krysy. Pro Ostrov lorda Howea to byla tragédie. Krysy jednak poškodily ekonomiku ostrova, jednak likvidovaly původní druhy. Mimo jiné sehrály zásadní roli při vyhubení pěti endemických druhů ptáků a přinejmenším třinácti druhů bezobratlých. Z ostrova zmizely také další druhy, ty však žily i jinde a nedošlo tedy k jejich úplnému a nezvratnému vyhubení. Příkladem může být strašilka humří, která byla po desítkách let čirou náhodou objevena na útesu nazvaném Ballova pyramida (a jejíž příběh jsem chtěl v Ryšavém knihovníkovi doplnit reprodukcí známky).

Řádění krys na Ostrově lorda Howea Australané jen tak nepřihlíželi a mezi lety 1922 až 1930 se pokusili problém vyřešit vypouštěním sovy australské. Ta jim však od krys nepomohla a naopak ještě přispěla k mizení původních druhů. Skutečný úspěch zaznamenal až projekt eradikace hlodavců, který započal roku 2019, tedy více než sto let po ztroskotání SS Makambo. Od té doby již z Ostrova Lorda Howea přicházejí ponejvíce povzbudivé zprávy. Často se píše například o nárůstu populace endemického chřástala Howeova. Neméně významné jsou však novinky o bezobratlých. Letos na jaře tak australští malakologové nadšeně informovali o znovuobjevených plžích (jednoho nalezli po sto letech a jednoho dokonce vůbec poprvé živého) a jen před pár týdny vyšel článek o tom, jak student biologie Maxim Adams natrefil na švába Panesthia lata, který byl na Ostrově lorda Howea nezvěstný osmdesát let.

To všechno je skvělé. Bohužel endemické druhy, k jejichž vyhubení došlo v důsledku ztroskotání SS Makambo, jsou ztracené navždy…

Ani příběh tohoto plavidla se však nezavršil šťastně. Roku 1939 byla SS Makambo prodána Japoncům, kteří ji začali provozovat pod jménem Kainan Maru, a o pět let později ji u thajského Pukhetu potopila britská ponorka HMS Stoic.