V říši profesora Jandy

Hroch Petr s chovatelem. Snímek z původního pavilonu tlustokožců, který stával na místě dnešní expozice lemurů. V pozadí správní budova zoo. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

V Zoo Praha 23. února 2023 proběhla tisková konference k těmto filmům. Níže k nim naleznete základní informace a pustit si je můžete na YouTube kanálu Zoo Praha, případně si prosím zkopírujte tento link do svého webového prohlížeče: 
https://www.youtube.com/playlist?list=PLwyRIZqs-YgCe4QNJ4ao2pdD_yKeVd2lz

Kdy byly filmy natočeny a co zachycují?

Většina záběrů podle našich dosavadních poznatků vznikla v letech 1934 až 1937. Pouze jeden z filmů byl pořízen až v roce 1945 (v něm již není žádný záběr ze zoo).

Prof. Jiří Janda si ve správní budově zoo hraje s makakem, za ním jeho manželka Ludmila. Z filmu V pražské zoo. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

 

Největší prostor je ve filmech věnován Zoo Praha. Obsahují naprosto jedinečné záběry jejího zakladatele a prvního ředitele prof. Jiřího Jandy, jeho manželky i spolupracovníků. Zachycena je i řada zvířat počínaje slonem Babym a konče gepardem Mignonem. Se zvířaty si často hraje či je krmí žena, která byla partnerkou autora filmů. Ten však zaznamenal i činnost chovatelů, například transport šelem do nového lvince.

Tyto filmy jsou o to cennější, že zachycují první období existence Zoo Praha, ke kterému existuje jen velmi málo obrazových materiálů. Mimochodem, ve dvou sekvencích se objevuje i slavná prvorepubliková herečka Zita Kabátová, která byla velkou příznivkyní Zoo Praha.

Slavná prvorepubliková herečka Zita Kabátová se nechala natočit s medvíďaty. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

Značná plocha je ve filmech věnována také výletům a dalším aktivitám jejich autora a partnerky.

Konečně na jednom kotouči – patrně z roku 1937 – jsou zachyceny armádní aktivity, například zkoušky fosforových granátů, a vojenské prostředí se objevuje i v sekvenci filmu z roku 1945.

V jakém jsou filmy formátu?

Dvanáct filmů je černobílých a byly natočeny v amatérském filmovém systému Pathé Baby, který nemá perforaci na okrajích pásu, nýbrž uprostřed mezi políčky. Francouzská společnost Pathé ho představila roku 1922. Jeho šířka byla 9,5 mm, ale centrální perforace umožnila, že plocha jednoho políčka je téměř stejná jako u 16-milimetrového filmu. Tento systém si na dlouhou dobu získal velkou oblibu a až po druhé světové válce ho vytlačil 8-milimetrový film od Kodaku.

Jeden kotouč v rozsahu necelých deseti minut byl natočen barevně, a to v britském systému Dufaycolor. Ten byl uveden na trh v roce 1932 a až do skončení jeho výroby koncem 50. let ho využívali především filmoví amatéři.

Kdo filmy natočil a kdo se ve filmech nejčastěji objevuje?

Autorem filmů byl podplukovník Československé armády, který je v nich i opakovaně zachycen, a to jak v soukromí, tak v Zoo Praha. Jeho totožnost se nám přes veškeré úsilí zatím nepodařilo zjistit a hlavním smyslem tiskové konference je proto oslovit veřejnost s prosbou o pomoc při jeho identifikaci.

Podplukovník Československé armády, který byl autorem filmů, občas předal kameru své manželce či někomu z okolí. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

Na filmech je velmi často zachycena žena, s největší pravděpodobností partnerka výše zmíněného plukovníka. Zpočátku jsme se domnívali, že jde o Jarmilu Klatovskou (1899–1995), dceru prof. Jiřího Jandy z prvního manželství. Bohužel později získané fotografie z různých období jejího života tuto domněnku vyvrátily. Žádáme proto o pomoc s pátráním po její identitě.

„Neznámá“ se ve filmech objevuje s nejrůznějšími zvířaty, zjevně byla v zoo nejenom častou, ale také prominentní návštěvnicí. Její totožnost jsme přesto doposud nezjistili. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

Proč se filmy objevily až nyní?

Ve sbírce Rakouského filmového muzea jsou filmy již od roku 2010, kdy je tam odprodal sběratel, který si přeje zůstat v anonymitě. Pořídil je patrně na bleším trhu.

Stefanie Zingl kontaktovala ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka poprvé 7. října 2022, kdy se snažila zjistit podrobnosti o výše zmíněném barevném filmu a okolnostech jeho vzniku.

Jak filmy v Zoo Praha použijeme?

Rádi bychom na základě nalezených filmů zpracovali obrazovou publikaci, která by dokumentovala první léta fungování Zoo Praha, představila její pracovníky i jejich fungování a ukázala tehdy chovaná zvířata.

Současně plánujeme dlouhodobou výstavu v Gočárových domech, která by evokovala dobový biograf a vedle množství fotografií by nabídla i projekci vybraných částí filmů.

Tiskovou konferencí k unikátním filmům provázel ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek (stojící uprostřed). Dále hovořili (zleva): vojenský historik Eduard Stehlík, pamětník a dlouholetý zaměstnanec Zoo Praha Zbyněk Šíša a kustodka sbírky amatérského filmu Österreichisches Filmmuseum Stefanie Zingl prostřednictvím tlumočnice Lucie Bransten. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Ukázky z filmů

Jednotlivá videa si můžete pustit na YouTube kanálu Zoo Praha, případně si prosím zkopírujte tento link do svého webového prohlížeče: 
https://www.youtube.com/playlist?list=PLwyRIZqs-YgCe4QNJ4ao2pdD_yKeVd2lz

Fotogalerie

Titulek jednoho z filmů – V pražské zoo. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

„Neznámá“ – žena, která se ve filmech objevuje nejčastěji, podle všeho manželka jejich autora. Ze záběrů vyplývá, že byla blízká rodině prof. Jiřího Jandy. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

„Neznámá“ s dr. V. J. Staňkem, asistentem prof. Jiřího Jandy. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

U koní Převalského. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

Slon Baby pomáhá při stavebních pracích. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

Lachtani Batul a Hýta, které pražské zoo věnoval Vlasta Burian. Záběr musel být pořízen mezi 10. červencem 1934, kdy byli oba lachtani přivezeni, a 15. říjnem 1935, kdy Batul uhynul. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

Stěhování šelem do nového „lvince“ v létě 1936. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

Chovatel Bohumil Krinert s nosorožcem Maxem v původním pavilonu tlustokožců. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

„Neznámá“ obdivuje tygřata. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

Zakladatel a první ředitel Zoo Praha prof. Jiří Janda s tygřetem. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

Pan podplukovník opět před kamerou a nikoli za ní – hraje si s gepardem Mignonem. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

Jedna ze sekvencí zachycuje chytání a transport lachtana. Tehdejší postupy byly diametrálně odlišné od dnešních. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

„Neznámá“ v detailním a barevném pohledu. Podaří se nám zjistit, o koho šlo? Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

Pan podplukovník v soukromí, patrně ve své pracovně. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

Pan podplukovník s papouškem. Jak je zřejmé, experimentoval i s natáčením při umělém osvětlení. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea