Stařečci a stařenky v pražské zoo

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  30. 09. 2023


Jestliže jsem minulý týden psal o samičce hrabáče kapského Pietě, která se stala nejstarším zástupcem svého druhu na světě, a to i historicky, neměl bych pominout alespoň některé další stařečky a stařenky žijící v naší zoologické zahradě.

Samce leguána kubánského Pepína udržuje v kondici přítomnost dalšího samce ve vedlejší expozici. Foto Miroslav Bobek Samce leguána kubánského Pepína udržuje v kondici přítomnost dalšího samce ve vedlejší expozici. Foto Miroslav Bobek

Avšak ještě než se pustím do výčtu těchto rekordmanů, chci předeslat, že pochopitelně lze vycházet jen z toho, co je zdokumentováno. Přitom o věku dosahovaném zvířaty v přírodě víme jen málo a také u zvířat chovaných v lidské péči narážíme na deficit informací či na tradované a neověřitelné údaje.

A nyní k věci:

Začít můžeme na Chodníku slávy u hlavního vchodu do zoo, kde má svou stopu i leguán kubánský Pepíno. Ostatně z 26 zvířecích osobností, které jsou na něm zastoupeny, jsou živi již jen Pepíno a tučňák Humboldtův Karlík. Pepíno pochází z přírody, do Zoo Praha přišel v roce 1992, stal se tu otcem prvních mláďat svého druhu v Evropě a zakladatelem slavného pražského chovu. V současnosti je mu nejméně 41 let a je tak nejstarším nám známým leguánem kubánským všech dob. Nutno ovšem podotknout, že samec blízce příbuzného leguána modravého jménem Godzilla dosáhl v americké Gladys Porter Zoo odhadovaného věku 69 let.

Dalším plazím rekordmanem, a to opět ve světovém měřítku a rovněž historicky, je samec hroznýšovce kubánského, kterému je již 33 let. I druhý nejstarší hroznýšovec kubánský se přitom nachází v naší zoologické zahradě. Jde také o samce a přišel k nám z loni uzavřené zoo v anglickém Bristolu.

Mezi ptáky bychom našli hned tři obdobné rekordmany, ovšem je to dáno tím, že jinde jsou chováni jenom zcela ojediněle. Spokojme se tedy s pouhým výčtem: holub černobronzový – 12 let, loríček červenohlavý – 18 let a sojkovec vlnkohřbetý – 9 let.

S velkou lítostí musím konstatovat, že mezi výše uvedené mohykány se již nezařadí moje oblíbená samička klokánka krysího Prašivka. Třebaže v přírodě se tito klokánci dožívají obvykle pěti až šesti a vzácně deseti let, Prašivka letos 30. května oslavila již čtrnácté narozeniny! Vůbec nejstarší klokánek krysí v lidské péči – samec – ovšem v australské Taronga Zoo dosáhl věku 15 let a 1 měsíce. Doufal jsem, že ho naše Prašivka překoná. Bohužel o prázdninách uhynula.

Klokánci krysí jsou houbožraví, a tak jsem Prašivce ke 14. narozeninám přinesl kousek sírovce žlutooranžového. Foto Miroslav Bobek

Klokánci krysí jsou houbožraví, a tak jsem Prašivce ke 14. narozeninám přinesl kousek sírovce žlutooranžového. Foto Miroslav Bobek

 


Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Tento týden jsme zhotoviteli předali staveniště a v Zoo Praha tak započala výstavba nového expozičního celku Arktida. Jeho významná část bude věnována tuleňům. Ve 30. a 60. letech jsme v Praze už měli tuleně kroužkované a...

Klokany rudokrké, byť nikoli pevninského, nýbrž tasmánského poddruhu, je dnes možné vidět v expozici Darwinův kráter Zoo Praha. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

V letošním roce uplyne 120 let od založení AFK Vršovice, dnešních Bohemians 1905. Trochu jsem proto zapátral po historii klokanů, kteří jsou s tímto klubem neodmyslitelně spojeni.




Přihlášení k newsletteru