Jídelní lístek pražské zoo

Samec varana komodského během krmení. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

 V této souvislosti často padají otázky jako „kolik toho sežere slon“, „které zvíře vyjde ze všech nejdráž“ a podobně. Dnes vám nabídnu odpovědi.
Samec slona indického dostává nyní, v zimě, každý den přes 50 kg sena, 3 m³ větví, 4 kg jablek, 2 kg speciálního granulátu a 3 kusy banánů. Nedivme se, náš sloní býk váží více než 4 400 kg.

Nejdražší je potrava pro medvěda ledního. V pondělí, středu a pátek se mu servíruje 15 kg hovězího nebo vepřového masa na kosti a k němu pět křepelek (případně pět holubů nebo jedna slepice). V úterý, čtvrtek a sobotu má rybí dny, kdy mu 10 až 15 kg makrel, sleďů nebo tresek doplňuje salát. V neděli pak drží půst.

Ani sloni, ani lední medvědi však nejsou v zoo největšími jedlíky. Alespoň tedy pokud budeme uvažovat o spotřebě potravy vzhledem k jejich tělesné hmotnosti. V tomto ohledu je držitelem rekordu jeden z úplně nejdrobnějších savců, bělozubka nejmenší. Denně zkonzumuje 12 až 15 cvrčků, což je skoro čtyřnásobek její hmotnosti. Dodávám jen tolik, že váží v průměru 1,8 gramu.

Naprostým protipólem bělozubky jsou plazi. Dospělí varani komodští – největší ještěři světa – dostávají krmení dokonce jenom jednou za pět týdnů (ne, to není překlep: jednou za 35 dní). Cpou do sebe zavěšené nohy ovcí, koz či jelenů a stráví je pak i s kostmi. Krom toho se jim předkládají také nasekané vnitřnosti a další části těl příslušných zvířat tak, aby jejich jídelníček v zoo byl co nejpodobnější tomu v přírodě.

Řada našich strávníků ovšem vyžaduje onačejší speciality. Více než metrová „ještěrka“ dracéna krokodýlovitá dostává hlemýždě z farmových chovů. Jiné druhy zvířat, jako jsou klokánci krysí, zase konzumují houby.

Vrcholem kuchařské školy v zoo je ale kaše pro luskouny. Ti se v přírodě živí zejména termity a mravenci. A nahradit jim je v lidské péči je opravdu oříšek. Naše pražská verze krmení pro luskouny, která vychází z tchajwanské receptury, obsahuje vedle zamrazených včelích larev také larvy potemníků, detoxikační hlínu, chitin, vitamín K a další složky. Příprava luskouního menu přitom obnáší přebírání včelích larev, odvažování s přesností až na desetiny gramu, sesypávání a vaření na páře. Luskouni pak misku s touto speciální kaší svým dlouhý jazykem vylížou co by dup.