Dva rozdílné osudy gorilích mláďat

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  12. 10. 2024


Dnes je gorilí samičce Gaie přesně šest měsíců. Abych měl k této příležitosti její aktuální snímky, šel jsem ji s předstihem vyfotografovat.

Šestiměsíční Gaia v Zoo Praha. Foto Miroslav Bobek Šestiměsíční Gaia v Zoo Praha. Foto Miroslav Bobek

Je to radost, naši malou Gaiu sledovat. Bez sebemenších obav se vzdaluje od mámy a prozkoumává velkou expozici Rezervace Dja i její obyvatele, ochutnává zelené krmení, houpe se na lanech anebo si jinak hraje. Je to opravdu šťastné mládě.

Když jsem potom doma přebíral fotografie, potěšila mě série, která pěkně dokumentuje Gaiinu mimiku. Měl jsem pocit, že z těch fotek sálá její radost ze života.

A v tu chvíli mi přišel mail. Jeho obsah byl mrazivý. Přinášel informace o jiném gorilím mláděti a byla k němu přiložena i nepříliš zdařilá fotografie. Přesto z ní ale bylo patrné, že zachycuje roztřesený uzlíček nervů.

V sobotu 24. srpna jsem tu psal, že jeden z obyvatel východokamerunského města Lomié nabídl pracovníkovi našeho projektu Toulavý autobus malou gorilku. Prý ji našel v lese chycenou do pasti.

Snažili jsme se napomoci tomu, aby se upytlačené mládě co nejrychleji dostalo do dobrých rukou. To se podařilo a nyní jsou konečně odtajněny další informace.

Jde o samičku starou půldruhého roku, možná dokonce dva roky. Přepravena byla do záchranného centra v Méfou poblíž metropole Yaoundé. Jméno tohoto místa bude mnohým z vás možná povědomé. Méfou je cílem jízd našeho Toulavého autobusu, jehož dětští pasažéři se tu seznamují s gorilami a absolvují vzdělávací programy.

V Méfou musela malá gorilka podstoupit operaci. Kromě odřenin od provazu, který měla kolem pasu, u ní totiž bylo zjištěno poranění lebky a veterináři jí odtamtud museli odstranit část rozpadlé střely.

Píšu to a běhá mi mráz po zádech...

Kus střely v hlavě gorilí samičky jednoznačně vyvrací řeči o jejím náhodném uvíznutí v pasti. Bohužel není pochyby o tom, že vyvražděna byla celá její rodina. A ona samotná je zoufalá a vystresovaná. Do přírody se s největší pravděpodobností už nikdy nevrátí.

Snažíme se proti tomu, aby se podobné věci odehrávaly, zejména v Kamerunu už celé roky bojovat. V tomto boji nám pomáhají i gorily, které žijí v naší zoo a jsou velvyslanci svých volně žijících příbuzných. Ale někdy na nás padá beznaděj…

Víc teď nemám co psát. Půjdu se podívat na malou Gaiu. Snad mě pohled na ni trochu povzbudí. I když kdo ví… Možná se mi tím spíš připomene neštěstí gorilí samičky z Lomié…

Gorilí samička v záchranné stanici v Méfou. Foto Jo Gaweda, Ape Action Africa

Gorilí samička v záchranné stanici v Méfou. Foto Jo Gaweda, Ape Action Africa

 

 

 


Samička štětkouna afrického Jasna v Rezervaci Dja. Foto  Miroslav Bobek, Zoo Praha

Před Vánoci roku 1931, krátce po otevření Zoo Praha, napsaly Lidové noviny, že její ředitel prof. Jiří Janda se bude na Štědrý den postit, aby uviděl zlaté prasátko. „Jak je uvidí, chytí je hned a zavře do zoologické...

Jeden z velbloudů divokých přepravených do chovného centra Toli bulag v mongolské Gobi A. Foto: Kristýna Čechlovská, Zoo Praha

Přísně chráněná oblast Velká Gobi A na jihozápadě Mongolska má rozlohu srovnatelnou se Švýcarskem. Je to liduprázdný, zapadlý kus světa, kde se však již řadu let podílíme na záchraně velblouda divokého. Toho by nepoučený...




Přihlášení k newsletteru