Smrtelně nebezpečné dikobrazí ostny

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  02. 11. 2024


Lvi a další velké šelmy příležitostně loví i dikobrazy, a to asi hlavně tehdy, když nemají dostatek své obvyklé potravy, anebo když zejména mladí samci zkoušejí, co si mohou dovolit (což je ostatně vlastnost společná mladým samcům řady živočišných druhů, člověka nevyjímaje).

Dikobraz jihoafrický (Hystrix africaeaustralis) v Zoo Praha. Foto Miroslav Bobek Dikobraz jihoafrický (Hystrix africaeaustralis) v Zoo Praha. Foto Miroslav Bobek

Pokusy o ulovení dikobraza však mohou skončit i smrtí šelmy – anebo ještě fatálněji. Ano, zní to podivně, ale je to tak.

Před několika lety publikovala trojice badatelů Peterhans – Celesia – Gnoske vědeckou práci, v níž se zaměřila na lidožravé lvy. Co je vede k tomu, aby zabíjeli lidi? Na toto téma bylo postupem času vysloveno mnoho různých předpokladů, mezi nimi i ten, že lidožrouty se stávají jedinci hendikepovaní poraněním, nebo jiný, podle něhož jde o naučené chování přecházející z generace na generaci. Peterhans, Celesia a Gnoske přišli s novými důkazy.

Nejprve zkoumali trofej pocházející z „lidožrouta z Darajani“, kterou má ve své sbírce jeden z autorů. Šlo o přibližně čtyřletého lva, jehož se v Keni podařilo ulovit 6. ledna 1965 krátce poté, co zabil místního lovce. Jak se ukázalo, tento samec byl vyhublý, s řídkou, jen částečně vyvinutou hřívou. Opravdu důležité však bylo to, co se podařilo zjistit díky počítačové tomografii: „lidožrout z Darajani“ měl v levé nosní dírce zaražen až do hloubky 16 centimetrů (!) dikobrazí osten. Ten měřil celkem 24 centimetrů a byl ve své vyčnívající části pomačkaný, pravděpodobně od opakovaných nárazů. Bylo evidentní, že „lidožrout z Darajani“ si hodně vytrpěl a že lov běžné kořisti pro něj musel být mnohem obtížnější než pro zdravé zvíře.

Po tomto překvapivém zjištění Peterhans, Celesia a Gnoske obrátili svou pozornost na dvojici lidožravých lvů z Tsava, kteří na sklonku 19. století zabili přinejmenším 28 lidí, a dokonce se kvůli nim zastavila stavba železničního mostu. A světe div se, v jejich zlomených zubech také našli úlomky dikobrazích ostnů!

To už nepůsobí jako pouhá náhoda. Ostatně z Indie je známo, že tamní lvi, kteří se stali zabijáky dobytka, byli předtím zraněni dikobrazem. A mezi lidožravými tygry, jež ulovil slavný plukovník Corbett, byli také zjištěni jedinci s dikobrazími ostny v těle…

Takže až půjdete v zoo kolem velkých dikobrazů, například srstnatonosých v dolní části našeho areálu, uvědomte si, že jejich ostny jsou nejenom oblíbeným suvenýrem či vítanou pomůckou rybářů a restaurátorů, ale že mohou být v důsledku ještě mnohem nebezpečnější, než by se mohlo zdát.

Lidožravý lev z Darajani těsně poté, co byl zabit. Foto John Perrott

Lidožravý lev z Darajani těsně poté, co byl zabit. Foto John Perrott

 

 

 


Dikobraz jihoafrický (Hystrix africaeaustralis) v Zoo Praha. Foto Miroslav Bobek

Lvi a další velké šelmy příležitostně loví i dikobrazy, a to asi hlavně tehdy, když nemají dostatek své obvyklé potravy, anebo když zejména mladí samci zkoušejí, co si mohou dovolit (což je ostatně vlastnost společná mladým...

Dikobraz srstnatonosý (Hystrix indica) v Zoo Praha. Foto: Miroslav Bobek

Dikobrazí ostny jsou žádaný artikl, ať již jako suvenýr, nebo materiál na splávky. Při návštěvě Archivu hlavního města Prahy jsem však ke svému překvapení zjistil, že je při čištění vazby starých knih používají i tamní...




Přihlášení k newsletteru