Mravenčí snídaně naší malé Connie

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  07. 12. 2024


Pětiměsíční samička luskouna Connie si speciální naředěné kaše ani nevšimla. V plastové krmné bedně jí dokonce prošla a rozmazala ji po dně. Názorně tak ilustrovala velký problém, se kterým jsme si celé týdny nevěděli rady: ne a ne ji převést z mateřského mléka na potravu dospělých luskounů. Tou jsou v přírodě zejména mravenci a termiti a v lidské péči speciální kaše, jejíž hlavní složku tvoří larvy včelích trubců. A právě přechod na tuto kaši je při odchovu mláďat luskounů zásadní překážkou.

Connie se krmí naředěnou kaší "ochucenou" mravenci. Foto Miroslav Bobek Connie se krmí naředěnou kaší "ochucenou" mravenci. Foto Miroslav Bobek

Jak popisuji v knížce Snídaně s Její Excelencí, v případě našeho prvního mláděte luskouna krátkoocasého – slavné Šišky – proběhl tento přechod bez problémů. S Connie tomu bohužel bylo zcela jinak. Nejenže ji kaše nezajímala, když ji dostávala v misce, ale nepomáhalo ani to, když touto kaší pomazávali chovatelé záda Conniiny matky Tang. To mělo napodobit situaci v přírodě, kdy luskouní mládě vezoucí se na ocase samice ochutnává mravence či termity, kteří po ní lezou, když rozhrabává jejich hnízda. Jenže Connie kaši i tak ignorovala. Sice jsme z Tchaj-wanu věděli, že přechod z mateřského mléka na kaši může trvat velmi dlouho, ale přesto jsme týden po týdnu s rostoucím neklidem sledovali, jak Connie ztrácí náskok, který měla ve svém vývoji ve srovnání se Šiškou, a jak se její hmotnost zvyšuje jenom velmi pomalu či dokonce stagnuje. Když před necelými třemi týdny padla na poradě zmínka o tom, že by mohlo dojít na krmení Connie sondou, bylo jasné, že než přistoupíme k tomuto krajnímu řešení, musíme zkusit něco vymyslet.

Ideální by sice bylo nabídnout Connie živé mravence, ale jejich shánění se ukázalo obtížnější, než by se mohlo zdát. Nakonec jsme z vídeňské zoo dovezli kolonii asijských mravenců Camponotus nicobarensis, ale ještě předtím vyzkoušeli chovatelé všechno možné, například mražené mravence, mravenčí kukly nebo malé cvrčky. Nic z toho nefungovalo. S o to větším napětím jsme pak čekali, jak se osvědčí „vídeňští“ mravenci. Poprvé na ně došlo minulý pátek. O dva dny později – v neděli ráno – jsem pak na vlastní oči viděl, že působí téměř zázračně.

Část kolonie asijských mravenců Camponotus nicobarensis v zázemí Indonéské džungle. Foto Miroslav Bobek
Část kolonie asijských mravenců Camponotus nicobarensis v zázemí Indonéské džungle. Foto Miroslav Bobek

Když Connie dvakrát s naprostou nevšímavostí prošla miskou s naředěnou kaší, přinesl David Vala skleničku s nějakými patnácti mravenci, které předtím odebral ve formikáriu dovezeném z Vídně. Vyklepl je do kaše – a i když jsem věděl, co by mělo následovat, nevěřil jsem vlastním očím. Connie se v tu ránu otočila, přišla k misce a začala kaši s mravenci konzumovat. Během chvíle ji snědla úplně všechnu!

Před ranním krmení Connie odebírá chovatel David Vala mravence. Foto Miroslav Bobek
Před ranním krmení Connie odebírá chovatel David Vala mravence. Foto Miroslav Bobek

Působilo to jako malý zázrak… Nepředbíhejme však událostem. Přechod Connie na „pevnou“ potravu se sice zdá být na dobré cestě, ale vyhráno ještě není. Držte prosím jí i nám palce!

David Vala nese Connie ke krmení. Foto Miroslav Bobek
David Vala nese Connie ke krmení. Foto Miroslav Bobek

 

 


Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Tento týden jsme zhotoviteli předali staveniště a v Zoo Praha tak započala výstavba nového expozičního celku Arktida. Jeho významná část bude věnována tuleňům. Ve 30. a 60. letech jsme v Praze už měli tuleně kroužkované a...

Klokany rudokrké, byť nikoli pevninského, nýbrž tasmánského poddruhu, je dnes možné vidět v expozici Darwinův kráter Zoo Praha. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

V letošním roce uplyne 120 let od založení AFK Vršovice, dnešních Bohemians 1905. Trochu jsem proto zapátral po historii klokanů, kteří jsou s tímto klubem neodmyslitelně spojeni.




Přihlášení k newsletteru