Zlaté prasátko a Vánoce v zoo

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  21. 12. 2024


Před Vánoci roku 1931, krátce po otevření Zoo Praha, napsaly Lidové noviny, že její ředitel prof. Jiří Janda se bude na Štědrý den postit, aby uviděl zlaté prasátko. „Jak je uvidí, chytí je hned a zavře do zoologické zahrady,“ žertovaly. „Už má pro ně připravenou klec.“

Samička štětkouna afrického Jasna v Rezervaci Dja. Foto  Miroslav Bobek, Zoo Praha Samička štětkouna afrického Jasna v Rezervaci Dja. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Jestli pan profesor zlaté prasátko opravdu uviděl, nevíme. Jisté však je, že vánočním svátkům věnovala Zoo Praha značnou pozornost již v první dekádě své existence.

„O Štědrém večeru dostane zvěř podle zavedeného zvyku větší přiděl,“ informovala 25. prosince 1936 Národní politika. „Aby slon Baby pocítil také slavnostní náladu, staví mu zřízenec v jeho oddělení pěkně zdobený vánoční stromek. S Babym se na stromku podílí hroch Petr a nosorožec. První dny uplynou obvykle klidně. Baby i Petr pozorují stromek s náležitou úctou, ale postupem času této úcty ubývá, a posledně jej Baby popadl, otloukl o zeď a nakonec s ním zametl stáj.“

Tehdejší marketéři také hledali, jak vedle výzdoby areálu zpestřit Vánoce návštěvníkům, zejména těm nejmenším, i jinými způsoby. Tentýž list tak mohl přesně o dva roky později přinést informaci, že „bude-li o svátcích dosti sněhu, mohou si děti vzíti s sebou do zoologické zahrady sáně – je tam slušný kopeček – a po rovině budou saně tahati oslík a koně“. A nejen to. Od Božího hodu až do Silvestra roku 1938 měl každý tisící návštěvník obdržet pár andulek, každý dvoutisící mladého páva, třítisící siamské koťátko, čtyřtisící uměleckou loutku a pětitisící buď knihu plastických obrazů zoologické zahrady, nebo 50 volných vstupenek.

Ale časy se měnily. V roce 1939, kdy Zoo Praha čelila mimořádné finanční tísni, byla spolu s vánočním stromem umístěna u vchodu tabule, která informovala o potřebách zvířat. V té době zoologická zahrada s velkou vděčností přijímala zásilky kaštanů, bukvic a dalších krmiv pro zvířata, která jí zasílaly především děti. Nicméně i v této těžké době stál pod administrativní budovou betlém s ovečkami, oslíky a velbloudem a z reproduktorů se linuly koledy…

S něčím z toho, co bylo typické pro Vánoce v Zoo Praha během prvních deseti let po jejím otevření, se v ní můžete setkat dodneška, byť vesměs ve značně pozměněné podobě. A nakonec zde došlo i na to zlaté prasátko. Vlastně rovnou dvě zlatá prasátka. V současnosti jde o pár štětkounů afrických, které můžete vidět v Rezervaci Dja – a to bez ohledu na to, jestli jste se postili nebo ne.

 

 

 


Samička štětkouna afrického Jasna v Rezervaci Dja. Foto  Miroslav Bobek, Zoo Praha

Před Vánoci roku 1931, krátce po otevření Zoo Praha, napsaly Lidové noviny, že její ředitel prof. Jiří Janda se bude na Štědrý den postit, aby uviděl zlaté prasátko. „Jak je uvidí, chytí je hned a zavře do zoologické...

Jeden z velbloudů divokých přepravených do chovného centra Toli bulag v mongolské Gobi A. Foto: Kristýna Čechlovská, Zoo Praha

Přísně chráněná oblast Velká Gobi A na jihozápadě Mongolska má rozlohu srovnatelnou se Švýcarskem. Je to liduprázdný, zapadlý kus světa, kde se však již řadu let podílíme na záchraně velblouda divokého. Toho by nepoučený...




Přihlášení k newsletteru