Odhalení života mezi médii a zvířaty

Propagátor přírodních věd Miroslav Bobek se po 20 letech v médiích vrátil ke zvířatům

S Miroslavem Bobkem, ředitelem pražské zoo, jsme se měli sejít v Písecké bráně před tiskovou konferencí magistrátu k charitativní akci Běh pro gorily. Doběhl o pár minut dřív. Chtěl se ještě připravit na tiskovku a teprve pak se vrhnul i na nás.

Foto © Bára Prášilová

Ještě než jsme se pustili do rozhovoru o životě doktora přírodních věd, který se vzdálil svému oboru do médií, aby se pak k němu přes média vrátil, probral novopečený šéf pražské zoo svůj zevnějšek s kolegyní. Dorazil totiž v kostkované košili, bundě a s batůžkem na zádech. Nebyl si tedy úplně jistý, jestli na tiskovku s primátorem Bémem nebude vhodnější sako. Ale proč se přetvařovat před primátorem, který tak rád leze po horách...

Čápi i Odhalení

Zpět ale k osobě, která nás zajímá. V rozhlase začal Miroslav Bobek pracovat v roce 1990, tehdy ještě jako student přírodovědecké fakulty. Strávil v něm téměř dvacet let svého profesního života, stál za „čápy s batůžky“ nebo za projektem Odhalení, vedl povodňové vysílání v roce 1997 a taky budoval internetové stránky Českého rozhlasu.
V roce 2009 se, jak sám říká, dostal kvůli neshodám s Radou a vedením do velké nemilosti.
Když mu každopádně loni v létě přišla esemeska, že ředitel Fejk odchází ze Zoo Praha, byl zrovna se ženou a dětmi u rybníka v rodném Hradišti. Okamžitě věděl, že se tohle místo pokusí získat. Mimochodem, Miroslav Bobek začal s Českým rozhlasem spolupracovat díky přátelství s doktorem Janem Hanzákem. Autor kompendia Světem zvířat a šéf zoologického oddělení Národního muzea na penzi poslal tehdejšího studenta za Josefem Kleiblem s hromadou nahrávek ptáků. Kleibl mu nabídl, aby nahrávky použil v populárně naučném Meteoru. „Bylo to těsně po revoluci, Kleibl byl v té době už programovým ředitelem. Strašně dlouho jsem na něj čekal, a když konečně přilítl, řekl, abych z nahrávek udělal něco sám,“ vzpomíná Bobek. „Připravil jsem čtyři příspěvky. Pamatuji si, že jeden z nich byl o tetřevovi a já jsem jeho tok ve studiu taky napodoboval. Jednu fázi tím, že jsem ve studiu brousil kosu,“ směje se svému výkonu hodnému strýčka Jedličky Miroslav Bobek.
Během studií pomáhal v redakci Meteoru, ale když po škole do rozhlasu nastoupil, dostal na starosti zemědělské vysílání. Takže už po třech měsících pomýšlel na odchod z rádia. Jeho tehdejší šéf Ivo Budil mu naštěstí v pravou chvíli dal volnou ruku v přípravě projektů, kterými se vedle nezáživného zemědělského vysílání mohl bavit. Tak vznikl v době, kdy v kinech šel Jurský park, pořad o dinosauřím vejci. „Nic to nestálo a mělo to ohromný ohlas,“ vysvětluje Bobek mimo jiné to, proč získal v roce 1995 podporu generálního ředitele Vlastimila Ježka a hlavně šéfredaktora Libora Vacka pro daleko nákladnější Africkou odyseu, věnovanou migraci čápů. Nikdo před Bobkem nic podobného nezkusil a on sám mluví o přípravě projektu jako o své životní záležitosti. Kristýnu doprovázel do Senegalu, za dalším čápem se vypravil do Čadu, kde s kolegy museli nakonec z auta přesednout na koně. Během putování pro posluchače Prahy a Radiožurnálu připravoval pravidelné živé vstupy.

Setkání s internetem

V roce 1995 Miroslav Bobek s díky odmítl nabídku na místo moderátora rozhlasového Dobrého jitra a v roce 1997 se stává dramaturgem odpoledního vysílání. V létě, těsně před povodněmi na Moravě, ho v rádiu připojili na internet. A v něm tehdejší rozhlasový dramaturg objevil nové možnosti. Na síti byly vytvořeny například databáze volné materiální pomoci. V roce 1998 dostává Bobek na web i čápy. Jeho pořad Kristýna živě byl internetovým online přenosem hnízdění čápů černých v Brdech, na síti se objevily i mapy s trasami čápů do jejich zimovišť. Ty nakonec našly své místo i na stránkách Českého rozhlasu. Ještě koncem roku 1997 byl z funkce šéfredaktora Českého rozhlasu Praha odvolán Libor Vacek a Miroslav Bobek se stává jeho nástupcem. Tvrdí, že jeho snahy o modernizaci stanice vnímalo mnoho lidí negativně, a když v roce 1999 v křesle generálního ředitele střídal Vlastimila Ježka Václav Kasík, jeho dny v čele programu se chýlily ke konci. „Kasík, myslím, nastupoval do funkce už s tím, že mě odvolá,“ říká Bobek, který chtěl v rozhlase zůstat, a tak novému šéfovi v roce 2000 navrhnul, že na místo šéfredaktora rezignuje a bude se věnovat založení a rozběhu divize Online. O svých vztazích s Kasíkem Bobek říká, že zpočátku si nerozuměli a přistupovali k sobě s velkou ostražitostí. Cestu si k sobě nacházeli hodně pomalu, ale když Bobek v rozhlase končil, byli už s Kasíkem přátelé.

Spor o gorily

Myšlenka umisťování rozhlasového vysílání na web má pro Bobka osobní kořeny. Po jednom z návratů z Afriky totiž zjistil, že jeho vstupy do vysílání nikdo nearchivoval. Kromě možnosti využít web jako marketingový nástroj byl tedy důvodem jeho prosazování i fakt, že síť poskytuje posluchačům rádia možnost, aby se vraceli k pořadům, které prošumí nenávratně éterem. „Navíc je rozhlas stále víc vnímán jako kulisa, jeho budoucnost vidím právě v propojení s novými technologiemi,“ říká Bobek, který byl v roce 2005 pověřen i řízením stanice pro digitální vysílání Leonardo. A právě Leonardo vzniklo jako značka, která měla propojovat vysílání, web a multimédia. Bobkovy snahy o propojení rádia s dalšími médii začaly alespoň podle jeho slov narážet na nepochopení ze strany Rady ČRo. Ta podle něj vnímala a vnímá rozhlas jen jako analogové vysílání. Rada proto mohla jen těžko chápat i takovou novinku, navíc branou se značnou nadsázkou, jakou byla „trochu jiná reality show Odhalení“. Sporu šéfa projektu s radními si tehdy povšimla už i média. Miroslav Bobek se nechal slyšet, že v projektu nemůže dál pokračovat kvůli negativnímu postoji Rady, nezájmu tehdejšího programového ředitele Richarda Medka a s tím souvisejícímu nedostatku financí. Rozbouřená situace kolem Odhalených se nakonec uklidnila a v březnu 2009 bylo dokonce oznámeno, že projekt se kvůli ochraně goril ve volné přírodě přesouvá na čtyři týdny do Afriky.

Zoologická v pravý čas

Dusno mezi Bobkem a většinou radních ještě přiživil konflikt s programovým ředitelem Medkem, ke kterému došlo v souvislosti s Rádiem Wave. „K lidem z Wave i k samotné stanici jsem měl dost úzký vztah, takže mě kauza s údajnou propagací fašismu a s ní související vyjádření Medka, že posluchači Rádia Wave nejsou budoucností národa, pořádně rozpálily,“ vzpomíná Bobek na chvíle, kdy poslal budoucího generálního ředitele... no, kamsi. Zpráva o tom, že Petr Fejk opouští pražskou zoo, tedy přišla v ten nejvhodnější čas. Navíc Bobek přiznává, že o podobné práci vždycky snil. Sen se mu splnil v prosinci loňského roku, kdy v posledním kole výběrového řízení porazil Jana Vávru, někdejšího šéfa zpravodajství TV Nova, a Miroslava Zámečníka, bývalého člena ekonomické rady vlády. Co nového vůbec může Bobek do pražské zoo přinést?
První změny avizoval už při zahájení letošní jarní kampaně. „Loňská trusová kampaň byla fajn, ale kam potom pokračovat?“ ptá se Bobek a říká, že kampaň Seznamte se je návratem ke kořenům. Billboardy (a nejen ony) jmenovitě představují zatím osm konkrétních zvířat a po vzoru Odhalených mají i sledovat jejich příběhy. Základem je jako dosud u „trusu“ venkovní reklama, ale profily zvířat najdeme i na webu, Facebooku, jejich příběhy jsou na tabulkách u expozic a v plánu je natáčení jejich videoprofilů. Rozjezd kampaně všemi směry, které si nový ředitel předsevzal, zbrzdilo narození gorilího mláděte, kterého je teď všude plno. Novému přírůstku je nakonec věnovaná i kampaň Mládě.

Odvážná zahrada?

Během letošního roku musí nový ředitel výrazně pokročit v tvorbě nového vizuálního stylu zahrady. V těchto dnech proto začíná kompletní inventarizace všech prvků, které zahrada používá.
„Mám vlastní představu o tom, jak by se pražská zoo měla prezentovat, a trochu se obávám, že je dost odvážná,“ usmívá se Bobek, ale víc prozradit nechce. Byl by rád, kdyby se nový vizuální styl alespoň částečně začal používat od začátku příštího roku. Sám ale ví, že jde o termín přinejmenším šibeniční.
Kromě toho, že má Miroslav Bobek spoustu snů o zvířatech, které by chtěl pro zoologickou získat, rozjel i pokračování Odhalených.
To se pod novým názvem Pomáháme gorilám vrací jako ochranářský projekt. Peníze, které se zahradě podaří sehnat, poputují do Afriky. Správci pralesa, které Miroslav Bobek osobně zná, dostanou kromě bot, stanů a dalšího vybavení také fotoaparáty a notebooky
a jejich záběry z volné přírody se budou promítat na obrazovkách v pavilonu goril. Návštěvník si alespoň uvědomí, do jakého prostředí tito primáti opravdu patří a co jim hrozí.
To už ale naše povídání musíme ukončit. Za pár minut začíná tisková konference k jedné z akcí na pomoc gorilám nížinným v přírodě.
„Možná budu podrobnější, než si budete přát,“ zahajuje své vystoupení ředitel Bobek a přítomné novináře šokuje fotografií uříznuté gorilí hlavy, kterou pořídil při jedné ze svých cest do Afriky. Inu, kampaň na ochranu goril se vším všudy.

Časopis Strategie, rubrika Lidé, seriál: Cesty kariéry. Text: Jana Brassányová.