Kdy to bylo? Ali a Minka na cestě do Troje

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  30. 06. 2014


Před dvěma lety, těsně před druhým transportem koní Převalského do Mongolska, mě napadlo, že by bylo zajímavé zjistit, kdy přesně se do Zoo Praha dostali naši vůbec první převaláci Ali a Minka.

Ali a Minka, archiv Zoo Praha Ali a Minka, archiv Zoo Praha

Dva dobové články z denního tisku jsem získal od kolegů, třetí jsem našel v databázi Národní knihovny – a všechny dohromady mi složily obraz událostí, které se odehrály téměř přesně o osmdesát let dřív, v říjnu 1932.

Vzápětí jsem se však rozjel do Dolního Dobřejova a nato odletěl do Bulgan sumu. Na dávné stěhování koní Převalského do zoo jsem pozapomněl; ostatně, ani mi nepřišlo až tak důležité vědět na den přesně, kdy Ali s Minkou přišli do zoologické zahrady. Až nedávno na schůzce Historického klubu Zoo Praha mi celou věc připomněl dr. Jiří Volf. Konstatoval, že kupodivu není úplně přesně známo, odkdy máme koně Převalského u nás v Troji. A to prosím dr. Volf nastoupil do zoo v roce 1953, celý život se věnoval převalákům, účastnil se i jejich prvních transportů do Mongolska a napsal o nich celou knihu! Otázka kdy přesně? tím pro mne nabyla na závažnosti - a nyní, po dalších dvou letech a doslova v předvečer našeho již čtvrtého letu s převaláky do Mongolska, se ji pokusím zodpovědět.

Je nutné předeslat, že tehdy nešlo o přepravu koní Převalského z Mongolska, dokonce ani z některé evropské zoo, nýbrž z pouze dvacet kilometrů vzdálených Netluk u Uhříněvsi. První převaláky totiž do Československa získal již počátkem 20. let prof. František Bílek. Využil inflace v Německu a z Halle pořídil pro zootechnický ústav Vysoké školy zemědělské pár koní Převalského – Aliho a Minku. Šlo o potomky koní odchycených v Mongolsku roku 1901 Hagenbeckovou výpravou a přibližně po deseti letech, kdy žili v Netlukách, bylo roku 1932 rozhodnuto přenechat je nově otevřené pražské zoo.

A kdy - případně jak - byli tedy přepraveni do Troje?

Národní večerník z pondělí 10. října 1932 napsal, že „pražská zoo obohacena byla tento týden párem koní Přewalského“. Mimo to ovšem neopomněl připomenout, že „naše republika je prvním místem, kam vkročil Přewalského kůň na území bývalé monarchie“.

O dva dny později, ve středu 12. října, Národní politika uvedla, že „v úterý byli tito koně Přewalského dopraveni z Uhřiněvse do Prahy“. Ale ještě než se budu věnovat rozporům kolem dne převozu, podívejme se, jak probíhal:

„Doprava z Uhřiněvse vyžadovala velkého důmyslu, neboť nebylo lze užíti obvyklého prostředku – omámení zvířat chloralhydrátem, protože klisna je v 7. měsíci březnosti a hřebec byl za jistým vědeckým účelem nedávno narkotisován, proto nebylo lze narkosu opakovati. (…) pánové byli tedy postaveni před těžký problém. Dopraviti zvířata do Troje při plném vědomí! Přikročeno tedy bylo u hřebce ke způsobu přepravy v leže. Byla mu hozena na krk smyčka – poté byl povytažen do výše, podtržen mu zadek a několik lidí spoutalo mu nohy a kůň byl přivázán na žebřinu z žebřinového vozu, řádně podložen slamou, aby se nikde neodřel. Na této žebřině jako na podnosu byl hřebec vpraven do vozu, který dal zbudovati Spolek pro ochranu zvířat a který, jak víme, koná jinak znamenité služby při odvážení poraněných koní v Praze. Město Praha velmi ochotně vyšlo půjčením vozu a 3 členů hasičského sboru vstříc. Tak naloženo bylo jedno zvíře, hřebec, ale obtížnějš problém byl naložení klisny – zvláštč při jejím stavu. Tu nezbylo nic jiného, než dopraviti na místo (do Netluk u Uhřiněvse, kde koně Přewalského byli doposud) ohromnou bednu, v níž zvířata před léty byla dopravena z Halle. Do bedny byla klisna po velkých obtížích vehnána a přitažena pak silným řemenem, aby se nemohla zmítat a nepotloukla se. Bedna vážící s koněm 10q, byla po povalech naožena opatrně na nákladní vůz. Pražské obyvatelstvo jistě si povšimlo podivného toho nákladu, opatrně jedoucího v úterý přes Prahu.“

A pro úplnost ještě třetí článek, byť v chronologii by patřil na první místo: V Národní politice z úterý 4. října vyšla fotografie zachycující klisnu Minku se třemi jejími dcerami a v souvisejícím článku sepsaném prof. Bílkem pak bylo uvedeno, že „starý pár koní bude v nejbližší době, jakmile bude dohotoven pro ně přístřešek s ohradou, přemístěn z Uhřiněvsi do zoologické zahrady v Troji.“

První dva články jsou – pokud jde o datum – na první pohled rozporné. Je však evidentní, že byly psány vždy v týdnu předcházejícím jejich vydání. „Tímto týdnem“ zmíněným v pondělí 10. října je tak míněn týden mezi 3. a 9. říjnem a úterým v článku ze středy 12. října je jistě myšleno úterý předcházejícího týdne, tedy 4. říjen. Vše jen dokresluje text vydaný právě v úterý 4. října, který zmiňuje, že k přemístění koní dojde v nejbližší době.

Myslím, že malou historickou hádanku – totiž kdy přišli první převaláci do Zoo Praha – můžeme považovat za vyřešenou. Bylo to v úterý 4. října 1932.

 


Jeden z velbloudů divokých přepravených do chovného centra Toli bulag v mongolské Gobi A. Foto: Kristýna Čechlovská, Zoo Praha

Přísně chráněná oblast Velká Gobi A na jihozápadě Mongolska má rozlohu srovnatelnou se Švýcarskem. Je to liduprázdný, zapadlý kus světa, kde se však již řadu let podílíme na záchraně velblouda divokého. Toho by nepoučený...

Moja v Cabárcenu v den oslavy svých 20. narozenin. Foto: Miroslav Bobek

Expozice goril nížinných ve španělském Cabárcenu byla plná větví i ohromných „bonbónů“ a uprostřed visely dva transparenty se španělsky a česky psanými přáními k Mojiným dvacátým narozeninám. Trochu stranou pak byl...




Přihlášení k newsletteru