První zoo v Evropě

Rudolf II. proslul nejen jako mecenáš umění a příznivec alchymie, ale také jako obdivovatel exotické zvěře. Nešlo přitom zdaleka jen o lva Mohameda, který byl císařovým největším miláčkem, nýbrž o mnoho dalších, často mimořádně atraktivních druhů, z nich většinu bychom v Praze na přelomu 16. a 17. století rozhodně nečekali.

Například lvi byli sice na českých panovnických dvorech chováni už od doby Vladislava II. (1125–1172) a různí naši králové se mohli chlubit i mnoha jinými exotickými zvířaty – Karel IV. prý měl dokonce jakési velké hady -, ale Habsburkové tyto menažerie pozvedli na novou úroveň. Rudolfův dědeček Ferdinand I. (1503–1564) a zejména otec Maxmilián II. (1527–1576) zřídili nové zahrady za Jelením příkopem, vybudovali Lví dvůr, upravili Královskou oboru a začali nově využívat oboru u letohrádku Hvězda. Za Rudolfa II. pak tato na třech pražských lokalitách umístěná chovatelská zařízení dosáhla svého vrcholného rozvoje.

V místech, kde jsou dnes zahrady Pražského hradu, restaurace Lví dvůr a parky Stromovka a Hvězda, byla chována neuvěřitelná škála zvířat zahrnující antilopy, gazely, velbloudy či řadu exotických ptáků a dokonce gepardy či velkého lidoopa (snad orangutana). Klíčovým pro chov těch nejzajímavějších druhů byl bezpochyby Lví dvůr. Rudolf ho nechal přestavět tak, aby v něm zvířata měla výběhy a vytápěné kotce. Nechyběla ani divácká galerie, která byla čas od času zpřístupňována veřejnosti. Rudolfova menažérie – a zejména Lví dvůr – tak fakticky naplnila definici zoologické zahrady.

Dějiny šly ale jinou cestou. Po smrti Rudolfa II. jak Lví dvůr, tak další části jeho zvířetnice skomíraly či úplně zanikly. Za nejstarší zoo v Evropě je dnes pokládána Tiergarten Schönbrunn, která byla – rovněž jako menažerie a rovněž Habsburky – založena roku 1752. V Praze vznikla zoologická zahrada jako v jedné z posledních metropolí Evropy až v roce 1931.

Mezi Rudolfovou menažerií a dnešní Zoo Praha můžeme najít i jiná pojítka a souvislosti než jenom početní groš nalezený u Sklenářky. Kupříkladu nejzažší výspa Rudolfovy „zoo“, cíp bažantnice, sahala až na dnešní Císařský ostrov; co by kamenem dohodil od Troji. V médiích i na billboardech se nyní chlubíme čtyřmi mláďaty gepardů; šelmami, které choval již Rudolf II. Chystáme se dovézt lvy, o něž se budou starat naše chovatelky; podobně jako se kdysi o habsburské lvy staraly Ludmila Nebeská, po ní její dcera Otýlie a nakonec Laurenciana Pylmannová. Nic to ale nezmění na faktu, že nejstarší zoo Evropy a světa se nenachází v Praze, nýbrž ve vídeňském Schönbrunnu.

Tím víc se však musíme snažit. Loni se nám podařilo odchovat 228 druhů obojživelníků, plazů, ptáků a savců a přivítali jsme 1 382 243 návštěvníků. Věřme, že letošní rok, jehož hlavní sezónu jsme zahájili uplynulou sobotu, bude srovnatelně úspěšný a že si udržíme skvělou pozici mezi nejlepšími zoologickými zahradami Evropy i světa.