Zázraky se dějí

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Vůbec si nedovedu představit, co by mě mohlo překvapit víc. Nejenže jsme o Shindině březosti nevěděli, ale především jsme se časem vzdali nadějí, že by ještě mohla mít mládě.

Před víc než deseti lety, kdy jí bylo čtrnáct, jsme během projektu Odhalení detailně rozebírali, zda její neschopnost mít mládě je způsobena antikoncepčním tělískem, které dostala ještě v Austrálii. Jeho účinky měly tou dobou již odeznít, ale navzdory veškerým předpokladům trvaly ještě celé roky. V minulých letech sice Shinda již i zabřezla, ale opakovaně potratila, a vzhledem k nepravidelným cyklům jí byla nasazována hormonální léčba antikoncepcí. Již od svého příjezdu do Prahy trpí nadváhou, což velmi dlouho vedlo k dalším a dalším dotazům, zda není březí.

A teď zcela nečekaný porod!

Celé sobotní dopoledne všichni, kdo byli informováni, prožili v největším napětí. Porodí Shinda? Bude mládě živé a životaschopné? Během těch hodin jsem si uvědomil, že čekáme na narození úplně nejcennějšího mláděte v naší zoo. Ne kvůli návštěvníkům nebo odborné prestiži, ale kvůli Shindě. Brzo jí bude pětadvacet let, své nevlastní sestře Kijivu její mláďata vždycky záviděla – a najednou se jako zázrakem zjevila naděje, že by ještě sama mohla být matkou.

Ve 12.55 jsme dostal zprávu: „Shinda právě porodila. S mládětem je hodně vzadu, ale viděli jsme pohyb a slyšeli pláč.“

Oddechl jsem si – ale ne úplně. Postupně však přece jen přibývalo indicií, že by mládě mohlo být v pořádku. Postupně mi začaly chodit fotografie od kolegů, kteří zůstali v pavilonu goril; my ostatní jsme tam nechtěli rušit. Nejprve snímek, který mobilním telefonem pořídil vrchní chovatel David Vala, a poté i fotografii kurátora Víta Lukáše.

Kolem třetí odpoledne přešla celá gorilí rodina z „ložnic“ do expozice – a tam jsem Shindu poprvé spatřil i s jejím mládětem. To nejen vypadá, ale skutečně je naprosto v pořádku. Pije a Shinda se o něj dobře stará. Nechci to zakřiknout, ale zdá se, že tu a tam se opravdu může stát zázrak.