Pohledem ředitele

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha, foto: Petr Velenský, Zoo Praha
Pohledem ředitele

V horkých nocích letošního léta se mi o ledních medvědech i zdává. V jednom zvlášť divokém snu jsem měl Boru doma na balkóně v naději, že jí tam bude příjemněji – rozuměj chladněji – než ve výběhu v zoo...

Z porady s kurátory, která proběhla v pondělí 13. července, mám v diáři poznámku, že samička hrabáče kapského Kvída „možná porodí dřív“. Tato informace vycházela z výsledků jejího vyšetření ultrazvukem - ale že své mládě přivede na svět už v neděli 26. července v časném odpoledni, to...

Přestože jsem se nacházel v Šanghaji, vybavila se mi Vražda v Kantonu. Vražda s velkým V, jeden z příběhů soudce Ti od spisovatele Roberta van Gulika.

Nebyl jsem v zoo ještě ani týden, když se mladý orangutaní samec Pagy zhoupnul v Indonéské džungli na přerostlé větvi a dostal se do prostoru pro návštěvníky. Při panickém pokusu o návrat pak spadl do vodního příkopu a nebýt duchapřítomného zákroku jeho tehdejší chovatelky, bezpochyby by se utopil.

Zrovna jsem se dočetl, že v nynějších vedrech se lidské vlasy ohřejí na 57°C a že uvnitř auta je „i po mírném provětrání“ 55 °C.

Když jsme přesně před týdnem po náročném transportu z Dolního Dobřejova vypustili do aklimatizační ohrady v Gobi čtyři klisny koně Převalského, mohli jsme si konečně vydechnout. Hotovo, konec. Pro Queridu, Rabeu, Kíru a Paradise však tento okamžik znamená teprve počátek jejich nového života v...

Po páté by to měla být rutina – jenže přeprava divokých koní přes čtvrt zeměkoule není nikdy rutina. A tak i tentokrát jsme se museli vyrovnávat s očekávanými i nečekanými obtížemi.

To video je jako z nějakého filmu s mimozemšťany. Pavouk, který se má spořádaně pohybovat po svých osmi nohách, začne náhle metat přemety, díky nimž letí po písku vysokou rychlostí; jako by ho hnal vítr. Neuvěřitelný pohled!

Předminulou neděli, 14. června, v půl jedenácté dopoledne jsem v internetovém zpravodajství Českého rozhlasu zaznamenal titulek „Povodeň vyplavila v Tbilisi i zoo, zvěř běhá v ulicích města“. Ten se ve své druhé polovině později změnil na ještě naléhavější „Do ulic vyběhli šelmy, hroši i...

Stává se mi to častěji, než bych si přál. Někdo se začne přimlouvat za svého příbuzného či známého, který by chtěl pracovat v zoo. A samozřejmě u zvířat, jako chovatel. To je jistě hezké, ale na základě dosavadních zkušeností bych všechny tyto přímluvce rád předem upozornil na několik skutečností:

Přihlášení k newsletteru