Rozhodl jsem se postavit hotel

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  13. 06. 2020


Ano, rozhodl jsem se postavit hotel. Hmyzí hotel. V zoo už máme hmyzích hotelů i hotýlků celou řadu, ale teď se chystám vybudovat jeden vlastníma rukama a umístit ho na zahradě u naší chaty. A tak před odjezdem na víkend dávám dohromady materiál a nářadí. Také nesmím zapomenout stáhnout béčkový horor Hostel z roku 2005, který jsme stále ještě neviděli.

Zlatěnka ohnivá. Foto Pavel Krásenský, macrophotography.cz Zlatěnka ohnivá. Foto Pavel Krásenský, macrophotography.cz

Vybudovat hmyzí hotel je bezpochyby záslužný čin. Poskytne „ubytování“ řadě druhů včel, vosiček, kutilek a dalších členovců, oživí vám zahradu a přitáhne opylovače i zapřisáhlé nepřátele škůdců. Co si však asi uvědomuje málokdo, je skutečnost, že jeho zřízením hmyzího hotelu připravujete dějiště pro nekončící řadu hororů, proti kterým i Hostel bude nejspíš nevinná selanka.

Zrovna předevčírem jsem se byl podívat, co se děje u jednoho z velkých hmyzích hotelů u nás v zoo. Nejprve mě u něj zaujala asi centimetrová černá moucha s bílými znaky, která se zastavovala u otvorů vyvrtaných ve dřevě. Česky se jmenuje dlouhososka a latinsky docela zlověstně Anthrax. Jako druhé jsem si všiml štíhlé černé kutilky, která prozkoumávala jednotlivé „pokoje“ našeho hmyzího hotelu. Později jsem určil, že šlo o dřevovrtku. A konečně jako třetí jsem jen o pár decimetrů dál zaznamenal malou, kovově leskle modro-zeleno-červeně zbarvenou vosičku. Má český název zlatěnka a anglický cuckoo wasp, kukaččí vosa, což je možná příhodnější.

A teď co jsem vlastně viděl. V otvorech, jež obletovala černá moucha dlouhososka, se bezpochyby vyvíjely larvy samotářských včel zednic rezavých; živily se přitom nashromážděným pylem. A dlouhososka kolem vstupů do jejich hnízd nepoletovala náhodou. Kladla tam vajíčka. Až se z těchto jejích vajíček vylíhnou larvy, pustí se do larev zednic. Jenže to je teprve začátek, který bychom mohli přirovnat ke scénám před úvodními titulky filmu. Jak jsem zmínil, poblíž se pohybovala také štíhlá dřevovrtka. Ta se tytéž otvory chystala od vajíček či larev jiných druhů – třeba zrovna dlouhososky – vyčistit a zahnízdit v nich sama. A aby se potomstvo dřevovrtky mělo čím krmit, vyplní takto zabrané „hotelové pokoje“ ochromenými pavouky. No není to jako z nejdrsnějšího hororu? Opravdu děsivý hotel! Ale to stále ještě není všechno. Říkáte si, že máte nejhorší scény za sebou, když přijde další šok: Na obsah hnízda dřevovrtky už čekala zlatěnka, aby se jím živila její vlastní larva. Zkrátka horor, jaký by nenapsal ani ten nejodvážnější scénárista!

Takže jistě pochopíte, že víkendové zhlédnutí Hostelu se záplavami krve nebude přípravou na to, až zas jednou vezmu do ruky nářadí, nýbrž na sledování dění v našem hmyzím hotelu.


Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Tento týden jsme zhotoviteli předali staveniště a v Zoo Praha tak započala výstavba nového expozičního celku Arktida. Jeho významná část bude věnována tuleňům. Ve 30. a 60. letech jsme v Praze už měli tuleně kroužkované a...

Klokany rudokrké, byť nikoli pevninského, nýbrž tasmánského poddruhu, je dnes možné vidět v expozici Darwinův kráter Zoo Praha. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

V letošním roce uplyne 120 let od založení AFK Vršovice, dnešních Bohemians 1905. Trochu jsem proto zapátral po historii klokanů, kteří jsou s tímto klubem neodmyslitelně spojeni.




Přihlášení k newsletteru