Za vzácnými gorilami na východ Konga

Mladý sameček gorily východní Wilungulu​. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Národní park Kahuzi-Biega je klíčový zejména pro ochranu gorily východní, která žije pouze na východě Demokratické republiky Kongo. Bohužel veškeré utrpení, které tento region v posledních desetiletích postihlo, se nevyhnulo ani tomuto poddruhu goril.

Strážci nás terénním autem dovezli do blízkosti jedné ze dvou plně habituovaných skupin goril východních. Tam jsme se setkali s průvodcem Lambertem. Pod jeho vedením jsme dál pokračovali pěšky – a ani ne po hodině jsem se již díval do očí velikému stříbrohřbetému samci, Bonanemu. Slovy snad ani nejde popsat sílu prožitku, který člověku přináší čas strávený v bezprostřední blízkosti tak úchvatného a jedinečného tvora. Je to něco neuvěřitelně silného a neopakovatelného.

Bonane klidně procházel mladým porostem, trhal si chutné listy a vyhrabával oddenky bambusu. Spolu s ním se zdržovali ještě dva mladí samečci, Wilungula a Deschryver, kteří se však odvažovali i do korun stromků. Dlouhou dobu a velmi dobře jsem měl možnost sledovat zejména Wilungulu. Přitom jsem se dozvěděl, že v polovině července se chytil do oka nastraženého pytláky. Pomohl mu až zákrok Gorilla Doctors.

Situace goril východních je mimořádně špatná. Podle výzkumu publikovaného před několika lety jich patrně zbývá jen 3800. Na vině je pytláctví, které má na územích zmítaných válkami či ovládaných ozbrojenými milicemi živnou půdu, ale rovněž odlesňování a v neposlední řadě legální i nelegální těžba surovin. V oblasti Kahuzi-Biega jde zejména o zlato, kasiterit a koltan. (Z koltanu se získávají niob a hlavně tantal, který je nezbytný pro výrobu elektroniky. Proto i v naší zoo vybíráme staré mobilní telefony a tablety, jež se pak recyklují. Od roku 2010 jsme jich sesbírali 77 680.) Další problémy pro ochranu goril východních vyvolala pandemie covidu-19. Kromě jiného vedla k tomu, že počet turistů, kteří se vydávají za gorilami, zcela zásadně poklesl a národní park přišel o významný zdroj příjmu.

Smyslem naší cesty do Kahuzi-Biega bylo především zjistit, zda mu můžeme být nějak prospěšní. Naše podpora tam v minulosti již směřovala. Vrátili jsme se s tím, že nejvhodnější by bylo zajistit stáže tamních veterinářů v Evropě a také podpořit rozvoj infrastruktury pro turisty. A třebaže jsem v úvodu zmínil bezpečnostní rizika i náročnost takové cesty, návštěva goril východních rozhodně stojí za to.

Psáno pro MF Dnes