Pohledem ředitele

Byl jsem požádán, abych předal cenu nejlepšímu hráči nedělního utkání Bohemians 1905 - Zbrojovka Brno. V pátek odpoledne jsem si tedy z kanceláře odnášel do auta přes metr vysokého plyšového klokana. Ten se na Bohemce bude líbit!

Jednoho dne to přijít muselo. Už proto, že se jmenuji Bobek.

Včera jsme po křtu cédéčka Pošta v zoo obědvali s Jiřím Lábusem a Janem Jiráněm v restauraci na Gočárech, když k nám přišel asi osmiletý kluk.

Potkat ve své oblíbené restauraci v Troji Mikea Tysona – jak se mi to stalo v sobotu – je docela velká náhoda. Člověk ovšem občas zažije i větší a také zajímavější náhody.

Čtvrtek 2Za dva dny zahájíme jubilejní sezónu Zoo Praha. Až bude hezké počasí, rád bych k nám pozval i paní Niklovou. Ta mi před časem poslala fotografii z roku 1937, na níž coby zhruba desetileté děvčátko stojí u zábradlí tehdejšího výběhu vlků. A dokonce prý byla v zoo už i dříve,...

Kdyby měli mýty, zcela jistě by v nich svůj svět viděli jako ohromného starého slona.

Na maturitním plese, kterého jsem se nedávno zúčastnil, se tančilo i na melodie osmdesátých let. Byl jsem v tu chvíli u našeho stolu jediný, kdo je zažil, a nevím proč, vybavil se mi patrně nejstrašnější zážitek z té doby: pořad Křeslo pro hosta.

Nejspíš jsem si to jen vsugeroval, ale ten pišingr mi vůbec nechutnal. Dvakrát jsem do něj kousnul a pak ho vyhodil. Přitom na pohled nevypadal vůbec špatně. Co mě odradilo, byly údaje na krabičce. Ten moučník z nadýchaného těsta plný rozinek měl před sebou trvanlivost dlouhé řady měsíců – a to musel...

V roce 1934 věnoval Vlasta Burian pražské zoo dva lachtany, kteří bavili návštěvníky snad stejně dobře jako král komiků své diváky.  Jmenovali se Hýta a Batul.