Jak je patrné již od pohledu, luskouni jsou v mnoha ohledech jedinečnými zvířaty. Bohužel jsou zároveň nejvíce pašovanými savci, a to zejména kvůli svým šupinám, jimž se v tradiční čínské medicíně připisuje léčivý účinek. Všech osm druhů luskounů, žijících v Africe a jižní Asii, tak patří mezi ohrožené druhy.

Luskoun krátkoocasý. Foto: Zoo Taipei

Zajímavosti

LUSKOUNI OBECNĚ: Dlouho se soudilo, že luskouni patří mezi chudozubé, tedy do příbuzenstva mravenečníků. Teprve genetické analýzy ukázaly, že tvoří samostatnou skupinu, jejímiž nejbližšími příbuznými jsou pravděpodobně šelmy. S mravenečníky je však pojí adaptace na stejný typ potravy. Stejně jako oni mají bezzubé čelisti a silné drápy, jimiž rozhrabávají mraveniště a termitiště. Kořist pak vybírají lepkavým jazykem, jímž se dostanou do nejrůznějších zákrutů a skulin.  Luskouni dokáží pevně uzavřít své nozdry a dokonce i uši, aby jim do nich nevnikal hmyz. Samotné šupiny jsou tvořené keratinem, tedy stejnou látkou jako nehty či chlupy. Šupinaté brnění luskounů poskytuje vynikající ochranu před predátory. V ohrožení se luskouni stočí a nechráněné části těla, tedy hlavně břicho a hlavu, skryjí uvnitř klubka. Součástí jejich obrany je také páchnoucí výměšek z řitních žláz. Luskouni jsou noční tvorové. Přes den se skrývají v podzemních norách nebo v dutinách stromů. Přivádějí na svět jedno mládě, které se dlouho vozí na ocasu matky. Při narození jsou šupiny mláďat měkké a světlé. Během několika dní však ztmavnou a ztvrdnou. LUSKOUN KRÁTKOOCASÝ: Podobně jako ostatním asijským luskounům mu mezi šupinami vyrůstají štětiny, které u afrických druhů naopak chybí. Vyskytuje se od Nepálu přes Myanmar a jižní Čínu až po Taiwan. Je kriticky ohroženým druhem, zejména vinou pytláctví. Odhaduje se, že během dvou dekád, což odpovídá zhruba třem luskouním generacím, poklesla jeho početnost v přírodě o 80 %. Je převážně pozemní, ale umí šplhat i po větvích, k čemuž mu pomáhá částečně chápavý ocas.

Chov v Zoo Praha

Zoo Praha je po německém Lipsku teprve druhou zoo v Evropě, která luskouny chová. Vzácné asijské luskouny krátkoocasé můžete vidět v pavilonu Indonéská džungle, kde také v roce 2023 přišlo na svět vůbec první luskouní mládě v Evropě – samička Šiška, hned po roce následovaná další samičkou, Connie. Chov luskounů je poměrně náročný, a to hlavně kvůli zajištění dostatečného množství vhodné potravy. Jak vypadá denní krmná dávka pro jednoho luskouna, zjistíte zde. 

Podpora chovu

Naše luskouny krátkoocasé můžete adoptovat, sponzorovat anebo jim koupit tzv. Stravenku.

Články o luskounech

• Seznamte se: Run Hou Tang
• Zoo Praha získala luskouny
• Luskouni jsou tady, to nejtěžší začíná
• Výzva šéfkuchařům: menu pro luskouny
• Zoo Praha představila veřejnosti luskouny
• Luskouní samice v Zoo Praha je březí!
• První v Evropě! V Zoo Praha se narodilo mládě luskouna
• Narodil se luskoun. První v Evropě
• Mládě luskouna narozené v Zoo Praha je samička
• Luskouní mládě začalo přibývat na váze
• Dobrá zpráva ke Dni luskounů
• Luskouní samička váží přes čtvrt kilogramu!
• První evropské mládě luskouna skvěle prospívá
• Odchov luskouní samičky se završil!
• Bidenova pohrůžka a tajemný luskouni
• Luskoun v zahradnictví
• V Zoo Praha se narodil další luskoun!
• Druhé luskouní mládě v Evropě
• Mládě luskouna v Zoo Praha dnes dostalo jméno

Videa o luskounech

• Pavel Brandl: Luskouni v Zoo Praha
• Luskouni. Pomáháme jim přežít
• Přílet a transport luskounů do Zoo Praha
• První v Evropě! V Zoo Praha se narodila samička luskouna
• Velvyslankyně Šiška a Světový den luskounů
• Videozdravice Jane Goodall: světoznámá bioložka vítá mládě luskouna