Návrat syslů do Trojské kotliny

Sysel obecný. Foto: Pavel Brandl, Zoo Praha

Ztráta přirozeného prostředí, zánik pastvy a změna způsobu kosení travnatých ploch i přímé pronásledování – to všechno vedlo k tomu, že syslů během 20. století dramaticky ubylo. Ke svému životu totiž potřebují plochy s velmi krátkou trávou, kde jsou schopni včas postřehnout blížící se nebezpečí. A takových je dnes málo. Vhodné podmínky dnes syslové poněkud paradoxně nacházejí spíše na letištích a golfových hřištích než v přírodě.

Na začátku tisíciletí se hovořilo o 25 přežívajících koloniích a zhruba 2 500–3 000 posledních syslech v ČR (to zní jako mnoho, ale znamená to, že na jednoho sysla připadalo asi 4 000 lidských obyvatel ČR!). I dnes je stav stále vážný, i když početnost syslů je díky důsledné ochraně o něco příznivější – sčítání v roce 2014 skončilo rekordním číslem 4 100 až 4 800 jedinců.

Do záchranného programu pro sysly se připojila i Zoo Praha. V roce 2006 jsme vybudovali voliéru o rozloze cca 130 metrů čtverečních na svahu pod Sklenářkou, za žirafím výběhem, kde se syslové ještě v šedesátých letech běžně vyskytovali. V témže roce jsme do voliéry vypustili první „testovací čtveřici“ a v roce 2007 následovalo dalších 23 syslů, vesměs odchycených z prosperující kolonie v Letňanech. Již v roce 2008 se sysli začali množit a do roku 2010 se ve voliéře vytvořila stabilní kolonie.

O dva roky později jsme tak mohli sysly poprvé vypustit na travnatý svah pod Sklenářkou, kde udržujeme cílenou pastvou ovcemi krátký travnatý porost. Abychom měli přehled, jak se zde syslům daří, rok co rok je monitorujeme formou kontrolních odchytů. V roce 2015 jsme odchytili, zvážili, označili a zkontrolovali 54 jedinců. Zvířata byla ve velmi dobré kondici, již v prvním odchytu na konci května jsme zaznamenali mláďata a v červnovém odchytu dokonce mláďata převažovala. Na svahu žilo po sezóně minimálně 60 syslů.

O úspěšnosti programu vypovídá také to, že dnes již syslové nežijí pouze ve voliéře pod Sklenářkou (do které mají stále přístup) a v blízkém okolí, ale v roce 2015 se poprvé objevili také na dalších volných plochách – ve výběhu afrických kopytníků a v chovatelském zázemí u seníku na Bosně (tzn. mezi expozicemi Severský les a silnicí do Podhoří). Do vypouštěcí voliéry sysly ještě stále přikrmujeme, ale většina jejich aktivit už se odehrává mimo ni.

Zatím ještě není jasné, zda kolonie dosáhne takového početního stavu, abychom ji mohli použít jako zdrojovou a sysly v ní narozené vysazovat na další lokality. Pokud by ale současný pozitivní trend pokračoval, mohli bychom do této situace v budoucích letech dospět.