Hadí jídelníček

NAMÁHAVÉ KRMENÍ
Hadi mají zuby ostré jako jehly, ale odtrhávat a žvýkat sousta jimi nemohou. Svou potravu polykají vcelku, i když je často větší než jejich hlava. Je to dlouhé, pracné a zvládnou to jen díky volně spojeným kostem v lebce, které jim umožňují extrémně rozevřít čelisti, a nesmírně pružné kůži na tlamě i krku. Aby mohli dýchat i při polykání, mají v tlamě vysunovatelnou dýchací trubici.

NEOBYČEJNÁ TRPĚLIVOST
Hadi jsou mistři v číhání. Ačkoliv mnozí po své kořisti aktivně pátrají, nejtypičtější strategií je čekat, až přijde sama. Pak následuje střelhbitý útok. Smrtonoši a jiní hadi mají navíc návnadu – červovitý ocas, jímž maskovaný had vrtí před hlavou a vábí tvory, kteří by si chtěli na „červu“ pochutnat.

POTRAVNÍ SPECIALISTÉ

Některé druhy hadů se zaměřily na jediný typ potravy – a to leckdy velmi zvláštní!

Užovka sedmipruhá loví čerstvě svlečené raky – dost měkké, aby se dali spolknout.

Slepáci jsou tak malí, že mnozí žerou výhradně vajíčka, larvy či kukly mravenců a termitů.

Šnekožrouti obratně dolují z ulit plže.

Vejcožrouti se živí výhradně ptačími vajíčky.

ZPŮSOBY ZABÍJENÍ

Menší kořist hadi často spolknou zaživa, větší a nebezpečnější kořist je však nutné nejdřív zabít. Hadi k tomu volí jeden ze dvou způsobů.

ZAŠKRCENÍ
Had tiskne kořist v závitech tak těsných, že jí tím znemožní dýchat a značně jí ztíží krevní oběh. To vede k srdeční zástavě. Těmto hadům se lidově říká škrtiči – pracují podobně jako zaškrcovadlo, kterým lékaři zastavují krvácení.

UŠTKNUTÍ
Objevuje se u vývojově pokročilejších hadů. Kořist je usmrcena jedem, který do ní had vpraví kousnutím. Jed má obvykle také rozkladnou funkci a pomáhá kořist „předtrávit“.

JEDOVATÍ HADI

Více než 80 % všech známých druhů hadů má jedovou žlázu, ale jen 10 % je nebezpečných i pro člověka.

DRUHY HADÍCH JEDŮ
• Hemotoxické – vyvolávají vnitřní krvácení.
• Neurotoxické – ochromují nervovou soustavu a vedou k paralýze následované udušením.
• Cytotoxické – rozkládají tkáně, a tím ničí orgány.

ENGLISH: A snake´s diet