Jak se žije u jelenů

STÁDO JE ZÁKLAD

Některé druhy jelenovitých žijí samotářsky, mnohem více je však těch, které vytvářejí stáda. U řady druhů se samec připojuje k laním v období říje a vzniká tak harém. U jiných si samci brání teritoria, kam se za nimi jednotlivé samice přicházejí spářit. Monogamní druhy jsou spíše výjimkou.

SOUBOJE O PŘÍZEŇ

Udržení stáda nebo teritoria, především v období říje, znamená pro samce jelenovitých neustálé poměřování sil a zahánění slabších soupeřů. To je doprovázeno souboji, nápadnými hlasovými projevy a pachovým značením. Vítěz těchto klání má šanci získat více samic, právo na páření mu však nepřipadá automaticky – konečné slovo při výběru otce svých mláďat má samice.

KDO NOSÍ PAROHY

Parohy jelenovitých jsou obvykle výsadou samců, kteří se jimi přetlačují při vzájemných soubojích a svádějí jimi samice: čím větší a souměrnější paroží, tím větší šance na úspěch. Pouze u samců srnčíka čínského parohy chybí, místo nich samci ve střetech využívají šavlovité horní špičáky. U sobů se pak parožím pyšní nejen samci, ale i samice.

ODLOŽENÉ MLÁDĚ

Mláďata jelenovitých bývají velmi často skvrnitá. Taková kresba slouží jako maskování v hustém podrostu, v němž se novorozené mládě o samotě ukrývá po většinu dne, zatímco jeho matka se krmí. Stočené do klubíčka zde nehybně čeká na její návrat spojený s kojením.

VÝVOJ PAROHU

1. Jeleni své parohy každoročně koncem říje shazují. Z pučnic – malých kostěných výrůstků na čele – jim pak začnou růst nové.
2. Zpočátku jsou parohy pokryté lýčím. Jedná se o hustě prokrvenou kůži, která paroh během růstu vyživuje. Paroh v lýčí se řadí k nejrychleji rostoucím tkáním na Zemi – až 4 cm denně!
3. Když paroh doroste, začne lýčí odumírat a olupovat se. Jeleni se snaží zbavit lýčí tím, že parohy otírají o kmeny stromů – říká se, že jeleni vytloukají.