Jak je patrné již od pohledu, luskouni jsou v mnoha ohledech jedinečnými zvířaty. Bohužel jsou zároveň nejvíce pašovanými savci, a to zejména kvůli svým šupinám, jimž se v tradiční čínské medicíně připisuje léčivý účinek. Všech osm druhů luskounů, žijících v Africe a jižní Asii, tak patří mezi ohrožené druhy.

Luskoun krátkoocasý. Foto: Zoo Taipei

Zajímavosti

LUSKOUNI OBECNĚ: Dlouho se soudilo, že luskouni patří mezi chudozubé, tedy do příbuzenstva mravenečníků. Teprve genetické analýzy ukázaly, že tvoří samostatnou skupinu, jejímiž nejbližšími příbuznými jsou pravděpodobně šelmy. S mravenečníky je však pojí adaptace na stejný typ potravy. Stejně jako oni mají bezzubé čelisti a silné drápy, jimiž rozhrabávají mraveniště a termitiště. Kořist pak vybírají lepkavým jazykem, jímž se dostanou do nejrůznějších zákrutů a skulin.  Luskouni dokáží pevně uzavřít své nozdry a dokonce i uši, aby jim do nich nevnikal hmyz. Samotné šupiny jsou tvořené keratinem, tedy stejnou látkou jako nehty či chlupy. Šupinaté brnění luskounů poskytuje vynikající ochranu před predátory. V ohrožení se luskouni stočí a nechráněné části těla, tedy hlavně břicho a hlavu, skryjí uvnitř klubka. Součástí jejich obrany je také páchnoucí výměšek z řitních žláz. Luskouni jsou noční tvorové. Přes den se skrývají v podzemních norách nebo v dutinách stromů. Přivádějí na svět jedno mládě, které se dlouho vozí na ocasu matky. Při narození jsou šupiny mláďat měkké a světlé. Během několika dní však ztmavnou a ztvrdnou. LUSKOUN KRÁTKOOCASÝ: Podobně jako ostatním asijským luskounům mu mezi šupinami vyrůstají štětiny, které u afrických druhů naopak chybí. Vyskytuje se od Nepálu přes Myanmar a jižní Čínu až po Taiwan. Je kriticky ohroženým druhem, zejména vinou pytláctví. Odhaduje se, že během dvou dekád, což odpovídá zhruba třem luskouním generacím, poklesla jeho početnost v přírodě o 80 %. Je převážně pozemní, ale umí šplhat i po větvích, k čemuž mu pomáhá částečně chápavý ocas.

Chov v Zoo Praha

Zoo Praha je po německém Lipsku teprve druhou zoo v Evropě, která luskouny chová. Vzácné asijské luskouny krátkoocasé můžete vidět v pavilonu Indonéská džungle, kde také v roce 2023 přišlo na svět vůbec první luskouní mládě v Evropě – samička Šiška, hned po roce následovaná další samičkou, Connie. Chov luskounů je poměrně náročný, a to hlavně kvůli zajištění dostatečného množství vhodné potravy. Jak vypadá denní krmná dávka pro jednoho luskouna, zjistíte zde. 

Články o luskounech:

• Seznamte se: Run Hou Tang
• Zoo Praha získala luskouny
• Luskouni jsou tady, to nejtěžší začíná
• Výzva šéfkuchařům: menu pro luskouny
• Zoo Praha představila veřejnosti luskouny
• Luskouní samice v Zoo Praha je březí!
• První v Evropě! V Zoo Praha se narodilo mládě luskouna
• Narodil se luskoun. První v Evropě
• Mládě luskouna narozené v Zoo Praha je samička
• Luskouní mládě začalo přibývat na váze
• Dobrá zpráva ke Dni luskounů
• Luskouní samička váží přes čtvrt kilogramu!
• První evropské mládě luskouna skvěle prospívá
• Odchov luskouní samičky se završil!
• Bidenova pohrůžka a tajemný luskouni
• Luskoun v zahradnictví
• V Zoo Praha se narodil další luskoun!
• Druhé luskouní mládě v Evropě
• Mládě luskouna v Zoo Praha dnes dostalo jméno

Videa o luskounech:

• Pavel Brandl: Luskouni v Zoo Praha
• Luskouni. Pomáháme jim přežít
• Přílet a transport luskounů do Zoo Praha
• První v Evropě! V Zoo Praha se narodila samička luskouna
• Velvyslankyně Šiška a Světový den luskounů
• Videozdravice Jane Goodall: světoznámá bioložka vítá mládě luskouna

Podpora chovu

Naše luskouny krátkoocasé můžete adoptovat, sponzorovat anebo jim koupit tzv. Stravenku.