Vyhubení papoušci

Zoo Praha | 20. 09. 2019

Na světě žije přibližně 400 druhů papoušků – a více než čtvrtina jich čelí hrozbě vyhynutí. Zhruba dvacet druhů dokonce v moderní historii vyhynulo! Na vině je především ničení přirozeného prostředí papoušků a jejich pronásledování.

MALÉ AREÁLY
Většina papouščích druhů vyhubených v moderní historii pocházela z ostrovů – a totéž platí i pro mnohé z nejohroženějších papoušků současnosti. Malý areál výskytu je totiž činí citlivějšími vůči jakýmkoliv druhům ohrožení, včetně nenadálých událostí typu požárů, hurikánů či malé úrody semen. Ostrovní druhy se navíc často obtížně vyrovnávají se zavlečenými predátory a konkurenty, jako jsou krysy.

ZTRÁTA PROSTŘEDÍ
Jednou z hlavních hrozeb, kterým papoušci čelí, a která již některé druhy přivedla k vyhubení, je ztráta prostředí. Na první pohled zřejmý je ničivý vliv vykácení pralesa nebo vypálení savany. Problém však může způsobit i zmizení jen několika druhů rostlin, na kterých jsou papoušci potravně závislí, nebo vykácení vzrostlých stromů, v nichž jsou dutiny vhodné k hnízdění.

PRONÁSLEDOVÁNÍ LIDMI
Papoušci byli již od starověku hojně chytáni coby exotičtí společníci; odchycený jedinec je ale pro divokou populaci ztracený stejně, jako kdyby byl zabit. V některých oblastech světa lidé papoušky loví i pro peří, z něhož se vyrábějí různé ozdoby. Velkou hrozbou, která již přispěla k vyhubení některých druhů, je rovněž pronásledování papoušků coby škůdců na úrodě.

Osm jedinečných expozic

Brazilská Caatinga

Brazílii si spojujeme s amazonským deštným lesem. Prostředí na severovýchodě země je ovšem zcela odlišné. Krajině dominují svědecké hory a křižují ji hluboké rokle. Horké a suché podnebí svědčí kaktusům. To je caatinga.

Horský deštný les Nové Guineje

Tropická Nová Guinea je druhým největším ostrovem světa – rozkládá se na území desetkrát větším, než je Česká republika. Jejím středem se táhnou velehory o výšce evropských Alp, porostlé z větší části...

Jamajské lesy

Jihoandské podhůří

Nížinný les Nové Guineje

Novozélandské velehory

Pantanal

Štědrý mecenáš Stanislav Rákos

Pokládání základního kamene

Stavba pavilonu a náklady

Slavnostní otevření pavilonu

Čilý život v pavilonu měsíc po otevření

„Návštěvníci budou ohromeni a okouzleni“

Nesmyslný papoušek

Pestrý svět papoušků

Druhy, které chová Zoo Praha jako jediná

Papoušci z „Lineárky“

Papoušci v přírodě

Papoušci na černém trhu

Vyhubení papoušci

Návod, jak rozeznat aru Learova a aru hyacintového

Edward Lear – básník, po němž se jmenuje jeden z nejvzácnějších papoušků

Suvenýry s motivy vzácných papoušků

Příběhy papoušků, zákulisí vzniku pavilonu a rozhovory s jeho tvůrci (září 2019)

Záběry z finálních příprav Rákosova pavilonu (17. září 2019)

Video ze slavnostního otevření pavilonu (28. září 2019)

Čilý život v pavilonu měsíc od otevření (říjen 2019)

Ptačí obyvatelé Rákosova pavilonu

Ara Learův

Ara Learův je papoušek takřka nevyčíslitelné hodnoty; jednu dobu byl dokonce považován za vyhynulého. V přírodě žije výhradně v malé části brazilské caatingy – v suché krajině porostlé trnitým bušem a kaktusy a křižované roklemi. Právě v jejich stěnách si arové hloubí hnízdní nory.