Od severu k jihu se Jižní Amerikou táhne nejdelší pohoří světa – Andy. Společným jmenovatelem podhůří jižní části And jsou chladné zimy, proměnlivé počasí a často i silný vítr. Papoušci, kteří zde žijí, proto patří k nejotužilejším.
Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Území, o kterém je řeč, leží z větší části v oblasti takzvané Patagonie a rozpíná se mezi subtropickým a mírným klimatickým pásmem. Dešťovým mračnům, která přinášejí ze západu od oceánu vlhkost, stojí v cestě velehory, proto panuje na východ od hřebenů Jižních And značné sucho. Převažujícím typem prostředí tu je chladná, větrem bičovaná patagonská step.
Západní svahy Jižních And se naopak těší bohatým srážkám a narazíme zde na četná říční údolí. V nejjižnějších oblastech jsou teploty celoročně nízké a rostou zde deštné lesy mírného pásma, zatímco severnější oblasti spadají do subtropické zóny: zimy jsou deštivé a chladné, léta ovšem bývají teplá a suchá. V porostu proto převládají nižší dřeviny středomořského typu, například cypřiše.

Nápadnými obyvateli zdejší otevřené krajiny jsou papoušci patagonští, jejichž početná hejna si hloubí hnízdní nory v útesech podél řek. Z dalších ptačích obyvatel stojí za zmínku například široce rozšířené tinamy argentinské a půvabné husice magellanské. Na obloze jsou nepřehlédnutelní majestátní kondoři andští (jedni z největších letuschopných ptáků světa).

Brazílii si spojujeme s amazonským deštným lesem. Prostředí na severovýchodě země je ovšem zcela odlišné. Krajině dominují svědecké hory a křižují ji hluboké rokle. Horké a suché podnebí svědčí kaktusům. To je caatinga.
Tropická Nová Guinea je druhým největším ostrovem světa – rozkládá se na území desetkrát větším, než je Česká republika. Jejím středem se táhnou velehory o výšce evropských Alp, porostlé z větší části...
Ara Learův je papoušek takřka nevyčíslitelné hodnoty; jednu dobu byl dokonce považován za vyhynulého. V přírodě žije výhradně v malé části brazilské caatingy – v suché krajině porostlé trnitým bušem a kaktusy a křižované roklemi. Právě v jejich stěnách si arové hloubí hnízdní nory.
Kakadua palmového si s jiným druhem papouška takřka nelze splést. K jeho typickým znakům patří černé peří, tmavý zobák, červená lysina na tvářích (která v rozčilení rudne) a především dlouhá...
Největší papoušek světa bývá přezdíván „modrým králem zelené Brazílie“. Doma je v srdci Jižní Ameriky, včetně největšího mokřadu světa, Pantanalu. Odchyt pro trh s domácími mazlíčky jej ve 20. století přivedl téměř...
Hravý, zvídavý a inteligentní nestor kea je jediným skutečně vysokohorským papouškem světa. Obývá novozélandské Jižní Alpy a mnoho času tráví na zemi, kde i hnízdí. Na rozdíl od většiny jiných papoušků se neživí jen plody...
Zvláštní papoušek, jehož červeným peřím se tradičně zdobí obyvatelé Nové Guineje, má na svém jídelníčku převážně ovoce. I proto je jeho hlava částečně lysá – díky tomu si tricha neumaže peří sladkými šťávami....
Pražský chov těchto vzácně chovaných papoušků patří k nejúspěšnějším na světě, proto pro amazoňany jamajské vedeme Evropskou plemennou knihu.
Papoušek nezvyklého jména obývá deštné lesy i plantáže více než čtyřicítky ostrovů tropických Filipín. V zoologických zahradách i soukromých chovech je skutečnou raritou. V Česku odchovala první mláďata v roce...
Tento otužilý Jihoameričan z chladných oblastí Patagonie a podhůří Jižních And hnízdí na papoušky poměrně nezvykle: v norách ve strmých svazích. Zoo Praha papoušky patagonské množila již v 50. letech 20. století, jako jedna z...
Někdy se uvádí také pod jménem zoborožík přílbový. Zoo Praha tento druh chová jako jediná zoologická zahrada v Evropě a jedna z mála na světě. Téměř na dosah se těmto temperamentním ptákům přiblížíte v...