Štědrý mecenáš Stanislav Rákos

Pan Stanislav Rákos. Foto: Archiv Zoo Praha

„Tento nadšený chovatel exotického ptactva se krátce před smrtí rozhodl odkázat podstatnou část svého majetku Zoo Praha. Když jsme si povídali o tom, jak bychom nabyté prostředky mohli využít, zmínil jsem i jednu z našich úvah: vybudovat na místě stísněných voliér z počátku 30. let zbrusu nový pavilon určený zejména pro papoušky,“ vysvětlil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Pana Rákose tato idea nadchla do té míry, že mi ještě během naší schůzky položil otázku, jakou částku bychom pro tento účel asi potřebovali – a vzápětí nám ji poukázal.“

Ludmila Rákosová, manželka Stanislava Rákose, k tomu dodává: „Jeho přáním bylo, aby se zde s podporou jeho peněz postavil pavilon pro milované ptáky. Asi si ani nedovedl představit, že by se ten dům mohl jmenovat po něm – Rákosův pavilon. Jsem strašně šťastná, že se to všechno nakonec podařilo. Standa na to shora určitě kouká a má taky radost. Snad se bude ten nový ptačí palác návštěvníkům zoo líbit.“

Členové KPEP (Klubu přátel exotického ptactva), jedné z nejstarších a nejpočetnějších chovatelských organizací u nás, na Stanislava Rákose vzpomínají nejen jako na aktivního chovatele, funkcionáře, organizátora společenské činnosti a sponzora, ale také jako na osobnost, která nás výrazně reprezentovala v zahraničí a navazovala přínosné zahraniční styky.

Pan Rákos do klubu vstoupil v roce 1945, stal se spojovací osobou mezi „otci zakladateli“ a jejich následníky, chodící „historií klubu“ a později i předsedou výboru. Byl držitelem zlatého odznaku, čestným členem klubu a za svoji práci získal také putovní pohár Svatopluka Vlasáka. Po roce 1989 se zásadně zasloužil o znovuobnovení samostatnosti KPEP a byl tak na počátku jeho novodobé historie.

Byl i u založení Klubu chovatelů andulek, kde jsou jeho zásluhy také nepřehlédnutelné. S andulkami je spojen i jeho poslední výrazný chovatelský úspěch, když v roce 1979 vyhrál společně s Jaroslavem Pláničkou celostátní výstavu andulek. Až do posledních chvil svého života se podle členů KPEP stále zajímal o dění v klubu a spoluorganizoval různé akce, které i výrazně finančně podporoval.