Štědrý mecenáš Stanislav Rákos

Rákosův pavilon

Zoo Praha  |  27. 09. 2019


Na stavbu nového pavilonu vzácných papoušků významně přispěl chovatel exotických ptáků a příznivec Zoo Praha Stanislav Rákos. Přípravy na výstavbu pavilonu začaly v den, kdy se před lety setkal s ředitelem Zoo Praha Miroslavem Bobkem.

Pan Stanislav Rákos. Foto: Archiv Zoo Praha Pan Stanislav Rákos. Foto: Archiv Zoo Praha

„Tento nadšený chovatel exotického ptactva se krátce před smrtí rozhodl odkázat podstatnou část svého majetku Zoo Praha. Když jsme si povídali o tom, jak bychom nabyté prostředky mohli využít, zmínil jsem i jednu z našich úvah: vybudovat na místě stísněných voliér z počátku 30. let zbrusu nový pavilon určený zejména pro papoušky,“ vysvětlil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Pana Rákose tato idea nadchla do té míry, že mi ještě během naší schůzky položil otázku, jakou částku bychom pro tento účel asi potřebovali – a vzápětí nám ji poukázal.“

Ludmila Rákosová, manželka Stanislava Rákose, k tomu dodává: „Jeho přáním bylo, aby se zde s podporou jeho peněz postavil pavilon pro milované ptáky. Asi si ani nedovedl představit, že by se ten dům mohl jmenovat po něm – Rákosův pavilon. Jsem strašně šťastná, že se to všechno nakonec podařilo. Standa na to shora určitě kouká a má taky radost. Snad se bude ten nový ptačí palác návštěvníkům zoo líbit.“

Členové KPEP (Klubu přátel exotického ptactva), jedné z nejstarších a nejpočetnějších chovatelských organizací u nás, na Stanislava Rákose vzpomínají nejen jako na aktivního chovatele, funkcionáře, organizátora společenské činnosti a sponzora, ale také jako na osobnost, která nás výrazně reprezentovala v zahraničí a navazovala přínosné zahraniční styky.

Pan Rákos do klubu vstoupil v roce 1945, stal se spojovací osobou mezi „otci zakladateli“ a jejich následníky, chodící „historií klubu“ a později i předsedou výboru. Byl držitelem zlatého odznaku, čestným členem klubu a za svoji práci získal také putovní pohár Svatopluka Vlasáka. Po roce 1989 se zásadně zasloužil o znovuobnovení samostatnosti KPEP a byl tak na počátku jeho novodobé historie.

Byl i u založení Klubu chovatelů andulek, kde jsou jeho zásluhy také nepřehlédnutelné. S andulkami je spojen i jeho poslední výrazný chovatelský úspěch, když v roce 1979 vyhrál společně s Jaroslavem Pláničkou celostátní výstavu andulek. Až do posledních chvil svého života se podle členů KPEP stále zajímal o dění v klubu a spoluorganizoval různé akce, které i výrazně finančně podporoval.


Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Brazílii si spojujeme s amazonským deštným lesem. Prostředí na severovýchodě země je ovšem zcela odlišné. Krajině dominují svědecké hory a křižují ji hluboké rokle. Horké a suché podnebí svědčí kaktusům. To je caatinga.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Tropická Nová Guinea je druhým největším ostrovem světa – rozkládá se na území desetkrát větším, než je Česká republika. Jejím středem se táhnou velehory o výšce evropských Alp, porostlé z větší části...





Ara Learův. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Ara Learův je papoušek takřka nevyčíslitelné hodnoty; jednu dobu byl dokonce považován za vyhynulého. V přírodě žije výhradně v malé části brazilské caatingy – v suché krajině porostlé trnitým bušem a kaktusy a křižované roklemi. Právě v jejich stěnách si arové hloubí hnízdní nory.

Kakadu palmový. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Kakadua palmového si s jiným druhem papouška takřka nelze splést. K jeho typickým znakům patří černé peří, tmavý zobák, červená lysina na tvářích (která v rozčilení rudne) a především dlouhá...

Ara hyacintový. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Největší papoušek světa bývá přezdíván „modrým králem zelené Brazílie“. Doma je v srdci Jižní Ameriky, včetně největšího mokřadu světa, Pantanalu. Odchyt pro trh s domácími mazlíčky jej ve 20. století přivedl téměř...


Nestor kea. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Hravý, zvídavý a inteligentní nestor kea je jediným skutečně vysokohorským papouškem světa. Obývá novozélandské Jižní Alpy a mnoho času tráví na zemi, kde i hnízdí. Na rozdíl od většiny jiných papoušků se neživí jen plody...

Tricha orlí. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zvláštní papoušek, jehož červeným peřím se tradičně zdobí obyvatelé Nové Guineje, má na svém jídelníčku převážně ovoce. I proto je jeho hlava částečně lysá – díky tomu si tricha neumaže peří sladkými šťávami....


Amazoňan jamajský. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Pražský chov těchto vzácně chovaných papoušků patří k nejúspěšnějším na světě, proto pro amazoňany jamajské vedeme Evropskou plemennou knihu.

Mada modrotemenný. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Papoušek nezvyklého jména obývá deštné lesy i plantáže více než čtyřicítky ostrovů tropických Filipín. V zoologických zahradách i soukromých chovech je skutečnou raritou. V Česku odchovala první mláďata v roce...


Papoušek patagonský. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Tento otužilý Jihoameričan z chladných oblastí Patagonie a podhůří Jižních And hnízdí na papoušky poměrně nezvykle: v norách ve strmých svazích. Zoo Praha papoušky patagonské množila již v 50. letech 20. století, jako jedna z...

Kystráček indonéský. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Někdy se uvádí také pod jménem zoborožík přílbový. Zoo Praha tento druh chová jako jediná zoologická zahrada v Evropě a jedna z mála na světě. Téměř na dosah se těmto temperamentním ptákům přiblížíte v...


Oslavte s námi otevření Rákosova pavilonu vzácných papoušků s některými z našich krásných a originálních suvenýrů, které jsme pro vás v Zoo Praha připravili.