Prales ve stínu sopek – Filipíny
Jen málokterá část světa se může pochlubit tak vysokou koncentrací živočišných forem jako Filipíny. Zhruba polovina zdejších druhů se nevyskytuje nikde jinde na světě! Hlavním ohniskem této pestrosti jsou tropické lesy.
Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Filipíny jsou bouřlivým souostrovím sopečného původu, sestávajícím z více než 7 000 tropických ostrovů a ostrůvků. Představují domov pro více než 1 000 druhů obratlovců, přičemž třetina místních druhů ptáků nežije nikde jinde – jedná se o takzvané endemity. Počtem ptačích endemitů se Filipíny řadí na čtvrté místo na světě hned po Indonésii, Austrálii a Brazílii.
Ve zdejších deštných lesích, které donedávna tvořily většinu rozlohy Filipín, roste množství unikátních rostlin, včetně endemických raflésií a rozličných orchidejí. Nápadné jsou také stromovité kapradiny. Mimoto jsou lesy výhradním domovem řady zajímavých ptáků. Vedle papoušků nezvyklých jmen jako mada, lorikul či raketka k nim patří i kriticky ohrožený orel opičí (jeden z největších orlů světa), téměř dvě desítky endemických druhů sov, desítka endemických zoborožců a řada endemických holubů.

Sopky o sobě na Filipínách dávají velmi často vědět a běžná jsou i zemětřesení a tajfuny. Spíše než ničivé síly přírody však zdejší pestrost života ohrožují lidé. Odhaduje se, že při současném závratném tempu odlesňování filipínské lesy ještě v tomto století zcela zmizí, což je řadí k nejohroženějším na světě.

Brazílii si spojujeme s amazonským deštným lesem. Prostředí na severovýchodě země je ovšem zcela odlišné. Krajině dominují svědecké hory a křižují ji hluboké rokle. Horké a suché podnebí svědčí kaktusům. To je caatinga.
Tropická Nová Guinea je druhým největším ostrovem světa – rozkládá se na území desetkrát větším, než je Česká republika. Jejím středem se táhnou velehory o výšce evropských Alp, porostlé z větší části...
Ara Learův je papoušek takřka nevyčíslitelné hodnoty; jednu dobu byl dokonce považován za vyhynulého. V přírodě žije výhradně v malé části brazilské caatingy – v suché krajině porostlé trnitým bušem a kaktusy a křižované roklemi. Právě v jejich stěnách si arové hloubí hnízdní nory.
Kakadua palmového si s jiným druhem papouška takřka nelze splést. K jeho typickým znakům patří černé peří, tmavý zobák, červená lysina na tvářích (která v rozčilení rudne) a především dlouhá...
Největší papoušek světa bývá přezdíván „modrým králem zelené Brazílie“. Doma je v srdci Jižní Ameriky, včetně největšího mokřadu světa, Pantanalu. Odchyt pro trh s domácími mazlíčky jej ve 20. století přivedl téměř...
Hravý, zvídavý a inteligentní nestor kea je jediným skutečně vysokohorským papouškem světa. Obývá novozélandské Jižní Alpy a mnoho času tráví na zemi, kde i hnízdí. Na rozdíl od většiny jiných papoušků se neživí jen plody...
Zvláštní papoušek, jehož červeným peřím se tradičně zdobí obyvatelé Nové Guineje, má na svém jídelníčku převážně ovoce. I proto je jeho hlava částečně lysá – díky tomu si tricha neumaže peří sladkými šťávami....
Pražský chov těchto vzácně chovaných papoušků patří k nejúspěšnějším na světě, proto pro amazoňany jamajské vedeme Evropskou plemennou knihu.
Papoušek nezvyklého jména obývá deštné lesy i plantáže více než čtyřicítky ostrovů tropických Filipín. V zoologických zahradách i soukromých chovech je skutečnou raritou. V Česku odchovala první mláďata v roce...
Tento otužilý Jihoameričan z chladných oblastí Patagonie a podhůří Jižních And hnízdí na papoušky poměrně nezvykle: v norách ve strmých svazích. Zoo Praha papoušky patagonské množila již v 50. letech 20. století, jako jedna z...
Někdy se uvádí také pod jménem zoborožík přílbový. Zoo Praha tento druh chová jako jediná zoologická zahrada v Evropě a jedna z mála na světě. Téměř na dosah se těmto temperamentním ptákům přiblížíte v...