Nová Guinea je jedním z nejdůležitějších center biodiverzity na Zemi. Pestrostí druhů se může měřit s Austrálií, přestože je desetkrát menší! Domov zde má až 15 000 druhů kvetoucích rostlin, možná až 300 000 druhů hmyzu a více než 700 druhů ptáků.
V expozici deštného nížinného lesa Nové Guineje se zabydlel největší kakadu světa. Jeho chocholka je jakýmsi barometrem nálady. V klidu je sklopená, ale při jakémkoliv hnutí emocí ji papoušek vztyčí, a své rozpoložení prozradí také rudnutím či blednutím holé kůže na tvářích. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.
Větší část Nové Guineje pokrývá nížinný deštný les. Ten je protkaný sítí velkých řek s řadou slepých ramen, v jejichž bezprostředním okolí krajina přechází ve sladkovodní bažinu (podmáčený les). Stromy, které tu rostou, mívají často chůdovité či deskovité kořeny, které zvyšují jejich stabilitu, případně vzdušné kořeny, kterými si zajišťují dostatečný přísun vody a živin.
eštné lesy Nové Guineje patří svou rozlohou k nejrozsáhlejším na světě a k jedněm z nejzachovalejších v regionu. Předčí je jen jihoamerická Amazonie a Konžská pánev ve střední Africe. Mezi okolními ostrovy se Nová Guinea vyjímá vysokým podílem druhů, které nenajdeme nikde jinde na světě. Z rostlin je jich endemická téměř polovina a stejně je tomu v případě ptáků.
Nová Guinea je centrem diverzity rajek. Žije jich zde většina z více než 40 známých druhů a staly se národním symbolem státu Papua-Nová Guinea. Ikonickými obyvateli nížinných deštných lesů jsou kakaduové palmoví – největší kakaduové světa a s lidmi možná jediný druh, který si vyrábí hudební nástroje. Za zmínku stojí i lemčíci, stavějící zdobná loubí, nebo největší holubi světa – korunáči.
Brazílii si spojujeme s amazonským deštným lesem. Prostředí na severovýchodě země je ovšem zcela odlišné. Krajině dominují svědecké hory a křižují ji hluboké rokle. Horké a suché podnebí svědčí kaktusům. To je caatinga.
Tropická Nová Guinea je druhým největším ostrovem světa – rozkládá se na území desetkrát větším, než je Česká republika. Jejím středem se táhnou velehory o výšce evropských Alp, porostlé z větší části...
Ara Learův je papoušek takřka nevyčíslitelné hodnoty; jednu dobu byl dokonce považován za vyhynulého. V přírodě žije výhradně v malé části brazilské caatingy – v suché krajině porostlé trnitým bušem a kaktusy a křižované roklemi. Právě v jejich stěnách si arové hloubí hnízdní nory.
Kakadua palmového si s jiným druhem papouška takřka nelze splést. K jeho typickým znakům patří černé peří, tmavý zobák, červená lysina na tvářích (která v rozčilení rudne) a především dlouhá...
Největší papoušek světa bývá přezdíván „modrým králem zelené Brazílie“. Doma je v srdci Jižní Ameriky, včetně největšího mokřadu světa, Pantanalu. Odchyt pro trh s domácími mazlíčky jej ve 20. století přivedl téměř...
Hravý, zvídavý a inteligentní nestor kea je jediným skutečně vysokohorským papouškem světa. Obývá novozélandské Jižní Alpy a mnoho času tráví na zemi, kde i hnízdí. Na rozdíl od většiny jiných papoušků se neživí jen plody...
Zvláštní papoušek, jehož červeným peřím se tradičně zdobí obyvatelé Nové Guineje, má na svém jídelníčku převážně ovoce. I proto je jeho hlava částečně lysá – díky tomu si tricha neumaže peří sladkými šťávami....
Pražský chov těchto vzácně chovaných papoušků patří k nejúspěšnějším na světě, proto pro amazoňany jamajské vedeme Evropskou plemennou knihu.
Papoušek nezvyklého jména obývá deštné lesy i plantáže více než čtyřicítky ostrovů tropických Filipín. V zoologických zahradách i soukromých chovech je skutečnou raritou. V Česku odchovala první mláďata v roce...
Tento otužilý Jihoameričan z chladných oblastí Patagonie a podhůří Jižních And hnízdí na papoušky poměrně nezvykle: v norách ve strmých svazích. Zoo Praha papoušky patagonské množila již v 50. letech 20. století, jako jedna z...
Někdy se uvádí také pod jménem zoborožík přílbový. Zoo Praha tento druh chová jako jediná zoologická zahrada v Evropě a jedna z mála na světě. Téměř na dosah se těmto temperamentním ptákům přiblížíte v...